Na začátku je prach. Shlukuje se a obaluje, až vznikne jedna ze čtyř terestrických planet sluneční soustavy. Dávná Prazemě. Pak přilétne planetka Theia, dojde ke srážce a podle teorie velkého impaktu se zformuje Měsíc. Možná.
Celou dobu visí na obloze přibitý jako tichý svědek historie naší planety a sleduje, za co všechno může kyslík…
Stane se to před asi 4,5 miliardy let. Měsíc chladne asi 100 let, zato na Zemi se roztavený povrch vyskytuje další miliardu let.
Podle některých odhadů ještě před 800 miliony roky je na světě asi tolik kyslíku, kolik je dnes oxidu uhličitého (CO2), totiž méně než 1 procento. Pak se ale něco stane – Země se vydá cestou prudkého rozvoje života.
Snad díky cyanobakteriím (sinicím) v pramoři nastane zrod kyslíkové atmosféry. Přijde kambrická exploze života (před 540 miliony lety) a za dalších 200 milionů let je v atmosféře už tolik kyslíku jako dnes (21 procent).
Před 300 miliony lety hladina vzroste dokonce na 35 procent, a potom zase klesne pod 15… Před 200 lety Jan Svatopluk Presl pojmenuje tenhle prvek jako „kyslík“ a my dnes víceméně tušíme, co všechno ovlivňuje. Kdybychom ho totiž neměli, svět by vypadal takhle…
Co by bylo, kdyby…
Kyslík není jen složkou vzduchu v mocenství O-II, výjimečně se vyskytuje i jako O−I a O+I, ale také jako třímocný ozón (O3). Jeho molekulu tvoří tři atomy kyslíku.
V atmosféře se objevil zhruba před půl miliardou let a zemský povrch chrání před ultrafialovým zářením. Kdysi hrál stejně důležitou roli, jakou hraje i dnes. Bez kyslíku v ozónové vrstvě by žádná vrstva nebyla.
Nebyla by atmosféra a bez atmosféry by denně z hlubin vesmíru k Zemi přilétlo 4 000–5 000 meteoritů (údaj NASA). To je dohromady přes 40 tun vesmírného materiálu. Kdyby nebyl kyslík, všechny kameny by dopadly na povrch.
A kdyby zničehonic zmizel, člověk by během vteřiny pocítil obrovský teplotní šok, kůže by zrudla, vyskákaly by bolestivé puchýře. „Teplota na planetě by vyskočila o 1 000 stupňů Celsia,“ říká americký planetolog Jeffrey Kargel.
Kdyby skokově kyslík zmizel, atmosféra by přišla o 21 procent mocnosti a tlak by ztratil 21 procent jednotek, takže by to narušilo plíce a vyrovnávání tlaku ucha. Veškerá voda (H2O) na Zemi by přišla o polovinu objemu, načež by se vodík vypařil.
Na dnech oceánů, moří a řek by se plácaly biliony tun živočichů, než by je slunce sežehlo. Lodě by se skokově propadly o kilometry hluboko, vodík by rozvrásnil půdu, jak by se dral na povrch.
Za vším hledej kyslík
Země by neshořela, protože k hoření je kyslík potřeba. Kyslík je – ostatně – potřeba všude. V organismech zapříčiňuje procesy látkové výměny. Bez něj živé organismy nemohou dýchat, bez něj rostliny další plyn nevytvoří.
Kyslík je základním kamenem i samotného základu života DNA. Dvoušroubovice je z 30 procent tvořena právě kyslíkem, který je důležitým pojítkem celé deoxyribonukleové kyseliny. Bez kyslíku se DNA rozpadá a bez DNA kolabuje život.
Bez kyslíku by nebylo modré nebe. Dnes nás chrání 500 km silný vzduchový polštář složený z dusíku (78 procent), kyslíku (21 procent) a několika dalších plynů.
Vzduch sluneční záření rozptyluje a drobné molekuly dusíku a kyslíku zkracují vlnovou délku světla, které tak nabývá modré barvy. Kdyby nebyl kyslík, nebe by nebylo modré. Kdyby nebyl kyslík, Země by se vrátila o miliardy let zpět.
Kyslík je stavebním materiálem vlastně všeho. Okenní tabule jsou z oxidu křemičitého a cement směsicí oxidů křemičitého, vápenatého a hlinitého. Bez kyslíku nevydrží vápno ani sádra.
Bez kyslíku by nestála sídliště, ve skutečnosti by nebyla ani Země, protože zemská kůra silná 40 km je ze 47 procent tvořena právě kyslíkem ve vázané formě sloučenin.
