Na narození dítěte se většinou těšíme. Jenže pak to vypukne, koliky, první zoubky, období vzdoru, nemoci, sourozenecké šarvátky, a když už máme pocit, že je to za námi, přijde puberta.

Obvykle se uvádí, že dítě zlobí zejména proto, že nejsou uspokojeny jeho potřeby. Obvykle tak nejde o problém výchovný, ale spíše vztahový. Žádá si naši pozornost, které se mu z nějakého důvodu nedostává. Malé dítě si o pozornost ještě říct neumí, a tak zlobí.

Nudí se

Děti toho na práci moc nemají, na rozdíl od nás dospělých, a tak se leckdy nudí a vymýšlejí neplechy. Někteří rodiče to řeší tím, že děti posadí před televizní obrazovku nebo jim dají do ruky tablet. Krátkodobě to jistě nevadí, ale děti by měly být schopné zabavit se i samy.

Nuda stimuluje

Nuda je pro děti potřebná a stimulující, rozvíjí představivost a kreativitu. Dítě si musí samo rozmyslet, jak s časem naloží, trénuje si soustředění a sebekontrolu.

Důležité je, aby bylo schopné brát nudu jako běžnou součást života, k tomu mu ale musíme jít my jako rodiče příkladem.

Období vzdoru

Jedním z dalších důvodů může být období vzdoru, začínající kolem 2 let, kdy si dítě vynucuje a vzteká se, pokud mu nevyhovíme. Ačkoliv se jedná o období náročné, je zcela přirozené a vlastně i žádoucí.

Značí, že si dítě začíná uvědomovat samo sebe jako samostatného jedince, testuje mantinely.

Předzvěst nemoci

Někdy dítě paradoxně zlobí, když je unavené. Třeba když se nedostane včas do postele. Samozřejmě se to někdy může stát, ale rozhodně by to nemělo být pravidlo.

Únava dítěte může být jak fyzická, tak i psychická (stres, nové zážitky) a dítě může zlobit i když my máme pocit, že nemá být z čeho unavené. Děti mají rády rutinu a svůj režim, jakákoli změna je může rozhodit a reakcí bývá právě zlobení.