Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Znáte 10 nejrychlejších zvířat planety?

Nejrychlejší člověk dokáže vyvinout rychlost kolem 45 km/h. Ve srovnání se zvířecími rekordmany v rychlosti to ale není zdaleka nic. A kteří živočichové tyto prvotřídní výkony na souši, ve vodě nebo ve vzduchu podávají? 

Gepard štíhlý

Výskyt: Afrika a část Íránu

Třída: savci

Rychlost: 120 km/h

Gepard je považován za nejrychlejší suchozemské zvíře. Dosáhnout extrémní rychlosti mu přitom umožňuje jeho unikátní anatomie. Má neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu pracuje podobně jako pružina.

Drápy mu zase pomáhají dobře se odrážet od země, vlastně fungují obdobně jako hřeby na běžeckých tretrách. Ocas je něco jako kormidlo, gepard jím dokáže manévrovat i při velmi vysoké rychlosti.

Zajímavé je, že při běhu se tento sprinter téměř nedotýká země, pohybuje se až 7 metrů dlouhými skoky. Běh ho ale velmi vyčerpává, protože se během něj tělo silně přehřívá.

Sokol stěhovavý

Výskyt: po celém světě

Třída: ptáci

Rychlost: 389 km/h (při střemhlavém letu)

Sokol stěhovavý patří mezi rozšířenější druhy dravých ptáků. Má dlouhá, špičatá křídla, kterými rychle mává (plachtí pouze v krátkých úsecích). Tito ptáci loví téměř výhradně v letu a na svou kořist útočí svými pařáty.

Při střemhlavém letu dolů dosahují neuvěřitelné rychlosti, více než 300 km/h! Do vysoké výšky se sokol dostává krouživým stoupáním. V okamžiku, kdy zahlédne kořist, přitáhne křídla k tělu a na svou budoucí potravu začne doslova padat.

Aby se v této rychlosti ale sám nezranil, snaží se zasáhnout především křídlo kořisti.

Rorýs východní

Výskyt: Evropa, severní Afrika, Asie

Třída: ptáci

Rychlost: 170 km/h

Rorýsi se v ptačí říši řadí mezi letce vůbec nejlepší. Jejich let je nápadně rychlý, svištivý a prudký. Charakterizují ho také rychlé nárazy křídel. Tito ptáci žijí v migrujících skupinách a vyskytují se téměř na celém světě.

S výjimkou hnízdění se zdržují jen ve vzduchu, kde i spí, pijí a páří se. Svůj svižný let kombinují s plachtěním, během kterého mohou nabrat výšku až dvou kilometrů. Během klesavého letu pak často upadají do mikrospánku.

Aby nedošlo k jejich zranění, vypíná při tom jen jedna polovina mozku, druhá kontroluje let.

Ovád hovězí

Výskyt: většina světa

Třída: hmyz

Rychlost: 145 km/h

Ovádi jsou globálně velmi rozšířenou čeledí dvoukřídlého hmyzu. Řadí se přitom mezi škůdce. Samičky totiž svým kousnutím přenášejí nemoci, jako například jsou antrax skotu a ovcí nebo virus koňské infekční anémie.

Zároveň ale také patří mezi významné opylovače rostlin. Ovádi jsou mimoto velcí rychlíci a hbití letci. Bylo vypozorováno, že během letu provádějí mnoho manévrů podobných těm, které dělají stíhací letouny. V dnešní době známe celkem 4500 druhů ovádů.

Plachetník širokoploutvý

Výskyt: většina světových oceánů

Třída: paprskoploutví

Rychlost: 110 km/h

Modrošedě zbarvená ryba se vztyčenou hřbetní ploutví, která připomíná mečouna, patří mezi rybami k těm nejrychlejším. Jedná se o dravce, který loví při hladině nebo ve středních hloubkách a dorůstá délky přes 3 metry. Jeho hmotnost se pak pohybuje okolo 90 kg.

Plachetníkova rychlost se přibližuje 110 km/h, takže stometrový bazén by zdolal za 4,8 s. Aby dosáhl kýžené rychlosti, jeho hřbetní ploutev se během plavání skládá dolů a ke straně.

Vidloroh americký

Výskyt: Severní Amerika

Třída: savci

Rychlost: 100 km/h

Jde o jediného zástupce čeledi vidlorohovitých a druhé nejrychlejší suchozemské zvíře na světě, hned po gepardovi. Na vzdálenosti 200 metrů může dosáhnout rychlosti až 100 km/h. Na rozdíl od geparda ale vydrží běhat i dlouhé vzdálenosti.

Osm kilometrů pak dokáže běžet rychlostí 65 km/h. Umožňují mu to především velké plíce, objemné srdce a široká průdušnice. Vidlorohy bohužel potkal podobný osud jako bizony, z přírody postupně mizí. Momentálně žije v Severní Americe přibližně 400 000 jedinců.

Pštros dvouprstý

Výskyt: Afrika

Třída: ptáci

Rychlost: 100 km/h

Pštros dvouprstý je nejen největším nelétavým ptákem na světě, ale patří i mezi nejrychlejší běžce. Dosáhnout až stokilometrové rychlosti mu přitom umožňují jeho silné nohy.

Jak napovídá jeho druhové jméno, stojí na dvou prstech, přičemž větší vnitřní prst se podobá kopytu. A právě ten mu umožňuje rychlý, ale i vytrvalý běh. Tito ptáci totiž mohou po dobu jedné hodiny běžet rychlostí dokonce větší než 50 km/h.

Prst zároveň slouží jako účinná zbraň, když se pštros svému nepříteli brání kopáním.

Zajíc polní

Výskyt: Evropa, západní Asie

Třída: savci

Rychlost: 70 km/h

Zajíc polní žije na velkém území Evropy a západní Asie. Vyskytuje se především v otevřených krajinách, jako jsou pole, louky nebo okraje lesů, kde se díky svému hnědému zbarvení dobře maskuje. Také on vyniká svým běžeckým uměním.

Běžně dosahuje rychlosti 40 km/h, když se ale ocitne v nebezpečí, dokáže vyvinout rychlost až 70 km/h. Stavba těla mu přitom i při plném běhu dovoluje prudce měnit směr a kličkovat.

Jeho přední nohy jsou oproti zadním poměrně krátké, proto je pro něj snadnější běh do kopce než dolů. Zajíc také vyniká svými skokanskými schopnostmi: vyskočí až 1 metr do výšky a 6 metrů do dálky.

Leguán černý

Výskyt: Mexiko a Střední Amerika

Třída: plazi

Rychlost: 34,9 km/h

Tento ještěr, dorůstající délky až 120 cm, je nejrychlejším ještěrem vůbec. Vyniká přitom svým hbitým lezením.

S rychlostí až 34,9 km/h pak nebezpečnému dravci může uniknout opravdu snadno.  K životu upřednostňuje skalnatá pobřeží s dostatkem štěrbin, protože zde se může jak vyhřívat, tak, v případě potřeby, skrývat. Na svou obranu kromě rychlosti používá ostnatý ocas.

Poběžník Banksův

Výskyt: jižní Kalifornie

Třída: pavoukovci

Rychlost: 322 délek svého těla za sekundu

Nejrychlejší živočich na naší planetě spadá mezi pavoukovce. Tento roztoč se dokáže pohybovat rychlostí až 322 délek vlastního těla za sekundu (to je v přepočtu 2092 km/h)!

I když se živočicha vědcům podařilo popsat už v roce 1916, zatím se nepodařilo zjistit, jak je fyziologicky možné, že je tak rychlý, a jak jeho tělesná struktura takovou rychlost vůbec vydrží. Poběžník mimoto dokáže bleskurychle zrychlit, zastavit i změnit smět pohybu.

Kdyby takhle rychle běžel člověk, dosáhl by rychlosti 2 092 kilometrů za hodinu.

Svou kořist loví zásadně v rychlém letu, přičemž většinou útočí na křídla oběti. Rorýs tráví v letu většinu svého života. Díky speciální funkci mozku během něj spí. Během plavání skládá plachetník svou hřbetní ploutev dolů a ke straně. Pštrosi mohou po dobu jedné hodiny běžet rychlostí větší než 50 km/h. Leguáni si rádi vybírají místa s mnoha úkryty, ve kterých se mohou schovávat a slunit.
Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích…   Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na […]
Katary bůh k dobrému konci nedovedl?
Pierrovi je přes 40 let. Žije v Toulouse, kde mu patří malý krámek, a už léta poslouchá učení, které hlásají kataři, jichž se v tomto kraji nalézá velké množství. Rozhodne se přijmout jejich učení za své a stát se „dokonalým“.   Pierre uvěří, že dobrý Bůh stvořil duchovní svět, zatímco ten zlý (Satan) vybudoval hmotný […]
Posunuli Máchovi datum úmrtí?
Když v neděli 23. října 1836 na vrchu Radobýlu upravuje svoji novou báseň, všimne si Mácha, že dole v Litoměřicích vypukl požár. Na nic nečeká a běží pomáhat s hašením. Občas se osvěží vodou, kterou u toho používá. Jenže ta je možným zdrojem nákazy, která nakonec způsobí jeho smrt…   Herec, dramatik, cestovatel, kreslíř a […]
Milánský dóm se stavěl téměř 600 let
Chopil se vlády v Miláně. Ve snaze zvýraznit svou moc a bohatství i význam celého města se vévoda Gian Galeazzo Visconti rozhodne zrealizovat ambiciózní architektonický projekt. Jde o jednu z největších gotických katedrál na světě, která je v mnoha směrech výjimečná!   Katedrála Narození Panny Marie (Duomo di Milano – Milánský dóm) se na náměstí […]
Zajímavosti
Tyrkysová: Barva, která nás ochrání před smrtí?
Není to ani modrá, ani zelená. Přesto je však plnohodnotnou barvou se svým vlastním původem! Proč je tyrkysová tak oblíbená? A kdo jí dal jméno?   Už tisíce let lidé milují vzácný kámen, který má díky obsahu mědi velmi nevšední barvu. Nejstarší stopy směřují do Egypta, kde zdobí předměty nalezené v hrobkách – tím nejslavnějším […]
Habsburg: Kolébka mocného rodu
První Habsburk usedá na český trůn v roce 1306. Dlouho tady nevydrží. Podruhé se rod dotkne české královské koruny v roce 1526 a vydrží vládnout až do vzniku republiky. Kde se vůbec vzali?   O Radbotovi z Klettgau (?985–1045) toho historie neví mnoho. Je prý vnukem zakladatele rodu Habsburků, Guntrama Bohatého (?930–973), ale prameny jsou tak skoupé, že […]
Postavte si iglú!
Jakmile napadne sníh, děti okamžitě letí ven, aby pod jejich rukama vznikl sněhulák. Když je materiálu dostatek, pustí se někteří do iglú, inuitského obydlí.   Všichni ho dávají do souvislosti s Inuity, tedy národem, jež přežívá na severu Ameriky a Grónska. Jenže tito obyvatelé studených oblastí užívají slůvko iglú pro veškerá obydlí. Vedle těch sněhových se […]
Iguanodon: První objevený dinosaurus
Dělníci v lomu v Sussexu mají v rukou krumpáče a rozbíjejí obří šutry na menší a ty pak na štěrk. Pak si jeden z nich všimne kamene se zvláštním obtiskem. Schová ho – občas do lomu chodí blázen, který tyto zvláštnosti kupuje. Třeba zaplatí i tentokrát…   Je příjemné slunečné odpoledne a anglický lékař Gideon Mantell (1790–1852) […]
Záhady a napětí
Dokonalé rysy Dámy z Elche: Vytesali bustu do kamene v bájné Atlantidě?
Z pohledu na dokonalé linie se tají dech. Obří kruhy přitisknuté k hlavě tajemné dámy působí, jako by spojovaly minulost s dalekou budoucností a technologiemi, o kterých si mohla starověká civilizace nechat jen zdát. Kdo je tajemná Dáma z Elche? Vzniklo dokonalé dílo pod šikovnýma rukama sochaře ze ztracené Atlantidy, nebo ji mají na svědomí […]
Stínoví lidé: Temné bytosti z jiných dimenzí, nebo jen hra mysli?
Svědci z celého světa popisují nezávisle na sobě tytéž detaily: černou siluetu bez rysů, klobouk se širokou krempou a mrazivý pocit, že si je někdo prohlíží. Někdy stojí u nohou postele, jindy se mihnou koutkem oka a zmizí. Jsou to návštěvníci odjinud, nebo jen mimořádně přesvědčivý výtvor našeho mozku?   Noc v americkém obytném přívěsu. […]
Sovětský vrt do pekla: Z hloubky dvanácti kilometrů se ozývalo sténání mrtvých
Chtěli zjistit, co se ukrývá hluboko pod zemskou kůrou. Místo toho objevili dutinu, z níž se ozývalo sténání mrtvých, jejichž duše byly lapeny v samotném pekle. Přesně to se mělo stát při velikášském projektu Sovětského svazu v druhé polovině 20. století.   Stroje pracují na plné obrátky. První kilometry země obrovský vrták špikuje jako nic. […]
Most Overtoun: Proč tu psi skáčou do prázdna?
Na první pohled je to jen krásný kamenný most u skotského sídla Overtoun House. Jenže majitelům psů se během jeho přecházení již desítky let svírá žaludek. Některá zvířata se podle svědků náhle rozběhnou k okraji a skočí dolů do rokle, jako by je tam něco přivolalo. Jde jen o nešťastně řešené místo, nebo tu psi […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz