Planeta Země

Znáte nejpodivnější stromy naší planety?

Znáte nejpodivnější stromy naší planety?

Vynikají svou velikostí, tvarem nebo barvou. Oplývají ale i užitečnými vlastnostmi, které lidé od pradávna používali. EpochaPlus.cz vám představí ty nejzvláštnější stromy naší planety.

Baobab Grandidiérův (Adansonia grandidieri)

Výskyt: Madagaskar
Výška: 5 – 30 metrů
Využití: V syrové podobě se plody baobabu využívají k jídlu, nebo se z nich mačká šťáva s vysokým obsahem vitamínu C. Z jejich semen se dá lisovat olej.
Zajímavost: Baobaby se dožívají 1000 – 2000 let. Podle jedné z legend byl baobab jedním z prvních stromů, který se na Zemi objevil.

Tento madagaskarský baobab je nejkrásnější ze všech 8 druhů. Svůj název získal po francouzském botanikovi Alfredu Grandidierovi (1836 – 1921). Kmen dorůstá do výšky až 30 metrů a v průměru měří 3 metry. Válcovitý kmen pokrývá hladká hnědočervená kůra a na vrcholové partii vytváří plochou korunu. Mezi nejúspěšnější opylovače patří noční zvířata, avšak nejúspěšnější jsou lemuři, kteří ho přenášejí na srsti čenichu, když se snaží dostat co nejhlouběji do květů.

Žlutokap jižní (Xanthorrhoea australis)

Výskyt: Jihovýchod a jih Austrálie
Výška: až 7 metrů
Využití: V minulosti poskytoval žlutokap domorodým obyvatelům nemalé služby. Usušené květenství se používalo k výrobě oštěpů a k rozdělávání ohně třením. Pryskyřice z listů zase sloužila k lepení kamenných hrotů na oštěpy. Dřeň kmene sloužila jako potrava, kterou si domorodci připravovali syrovou nebo praženou. Obsahovala totiž přes 40 % sacharidů.
Zajímavost: Rostlina se dožívá až 300 let a roste velmi pomalu. Jedná se o 1 metr za 30 let.

Žlutokap má holý kmen, přičemž na vrcholu z něj roste trs trávovitých listů. Kvůli tomu má také přezdívku „trávový strom“. Vyskytuje se na mořském pobřeží, ale i ve vyšší nadmořské výšce jako podrost neopadavých lesů. Postačují mu chudé písčité půdy nebo skalnaté svahy, vyžaduje ale nejméně 250 mm průměrných ročních srážek. Kůra kmene je silná a drsná. Listy bývají dlouhé 15 až 30 cm a slouží jako útočiště pro různé živočichy.

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari)

Výskyt: Sokorta, Arabské moře
Výška: 6-11 metrů
Využití: Domorodci používali pryskyřici pro její léčebné a dezinfekční účinky. Kořeny stromu se používají k přípravě kloktadla a do zubní pasty. Slouží také při léčbě revmatismu. Jeho listy pomáhají při žaludečních a střevních potížích.
Zajímavost: Dračí krev se již od starověku používala jako barvivo. Byly jí barveny například slavné Stradivariho housle a dodnes tvoří složku houslařských laků. Používali ji též alchymisté a kouzelníci při svých rituálech.

Strom se snadno rozezná podle hřibovité koruny. Jeho neobvyklý tvar vznikl zřejmě přizpůsobením se životu v prostředí s nedostatkem vláhy. Mohutná hustá koruna poskytuje stín a snižuje tak odpařování vody. Stejně jako palmy, roste dračinec z konce statného kmene a jeho listy se tyčí v hustých růžicích na vrcholku. Ty dosahují v dospělosti délku až 60 cm a šířky 3 cm. Vyskytuje se v nadmořských výškách od 250 metrů a výš. Dračinec se také jinak nazývá „dračí strom“, především kvůli krvavé barvě své mízy a pryskyřice.

Blahovičník oloupaný (Eucalyptus deglupta)

Výskyt: Filipíny
Výška: až 70 metrů
Využití: Strom se používá paradoxně na výrobu bílého papíru, Američané jeho dřevo využívají jako materiál na výrobu nábytku. Na rozdíl od ostatních blahovičníků z něj nelze získat aromatické oleje, které se využívají u ostatních eukalyptů.
Zajímavost: Podle některých biologů se jedná o vůbec nejrychleji rostoucí strom světa. Na Nové Guineji změřili, že vyrostl za 15 měsíců o více než 10 metrů.

Tento blahovičník vyniká nejen svou krásou, ale také tím, že jako jediný ze 700 druhů neroste v Austrálii. Nejtypičtější je na těchto stromech jejich barevná kůra. Ze stromu se sama loupe v pruzích tak, že se pod ní ukazují různě zbarvené pruhy lýka. V posledních letech se také ukázalo, že výborně zpevňují erodovanou půdu a dokáže rychle zaplnit prázdná místa ve vytěžených lesích.

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)

Výskyt: Spojené státy americké
Výška: až 100 metrů
Využití: Staré stromy mají dutý a vyhnilý střed kmene, kam se mohli domorodí indiáni ukrýt před zvěří nebo špatným počasím.
Zajímavost: Sekvojovec dosahuje neuvěřitelného věku 2000 – 3000 let.

Sekvojovec patří do skupiny jehličnanů, které prodělaly svůj rozkvět už ve druhohorách, v období křídy a drží prvenství jako nejmohutnější živý organismus na naší planetě. Evropské civilizaci se stal známým od roku 1841 díky cestovateli Johnu Bidwellovi. Tento jehličnan je typický nejen svou výškou, ale i celoroční zelenou barvou, kuželovitou korunou a poměrně hustým porostem. Sekvojovec se vyskytuje pouze ve výškách mezi 1500 až 2500 metrů nad mořem, a to především na západních svazích Sierry Nevady v Kalifornii.

Planeta Země
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Planeta Země

Za potopením Titanicu nestál jen náraz do ledovce, ale i požár v podpalubí!

Planeta Země13.12.2018

Běsnění přírody v Čechách: Nejhorší přírodní katastrofy u nás!

Planeta Země10.12.2018

Doupě hazardu, sídlo papeže, středověký ráj… Znáte evropské ministáty?

Planeta Země6.12.2018

Zvěrstva války: Nacistická smrtící komanda!

Planeta Země3.12.2018

Unikátní přehled: 8 zvířat, kterým dorůstají libovolné části těla

Planeta Země29.11.2018

Mohl existovat na Venuši život?

Planeta Země26.11.2018

8 miliardářů má větší bohatství než chudší polovina lidstva

Planeta Země22.11.2018

Proč v Evropě není kanadská zima?

Planeta Země19.11.2018

Diabetiků přibývá: Jak zastavit epidemii?

Planeta Země15.11.2018

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o | Zásady ochrany osobních údajů | Cookies