„Nakonec se novic svlékne a políbí templáře, který ho přivedl, nejprve na kostrč, pak na pupek a na ústa!“ líčí v obžalobě templářů Filip IV. Podle francouzského krále to ale není všechno – nováček musí být po vůli ostatním členům řádu, a to i v případě uspokojování tělesných potřeb!

Ještě ve čtvrtek se Jakub z Molay (asi 1243–1314) zúčastní pohřbu Kateřiny z Courtenay (1274–1307), manželky králova bratra.

Velmistrovi templářského řádu přidělují čestné místo, dokonce je jedním z těch, kdo symbolicky nesou rakev.

O to víc ho překvapí, když je druhého dne, v pátek 13. října 1307, zatčen. Spolu s ním skončí na příkaz francouzského krále ve vězení tisíce dalších templářů po celé Francii.

Následují výslechy, mučení, váhavé kroky papeže a… v roce 1312 je řád zrušen a Jakub z Molay o dva roky později upálen. Proč to všechno?

 

Mučení jim rozváže jazyk

„Na závěr dostane nový templář svůj plášť, šlechtic bílý, služebný bratr černý nebo hnědý… Bratři znovu recitují otčenáš a mistr pomůže novému rekrutovi na nohy a políbí ho na ústa,“ přibližuje závěr zasvěcovacího rituálu templářů současná americká historička Sharan Newmanová.

Podle ní tento polibek byl čistě ceremoniální, bez sexuálního podtextu. Na druhé straně řada templářů při výslechu řekne, že během přijímacího obřadu museli líbat starší členy řádu na břicho, kostrč či zadek. Pravda, opět se přiznávají po krutém mučení.

Přesto je možné, že symbolický význam polibku na ústa se v průběhu let vytratil a stala se z něj „ostudná fraška“.

Vyhýbají se tmě

„A kdyby ti bylo horko, můžeš se osvěžit u svých bratrů!“ líčí u výslechu Hugo z Pairaudu, jak vítal v řádu nováčky. Jedním dechem však dodává, že to „neříkal srdcem, ale jen rty“.

Jinými slovy – šlo o jakousi tradici, vtípek, kterému všichni rozuměli. I novicové. Proto ho před inkvizičním tribunálem templáři nepopírají. Nikdo z nich to nepovažuje za výzvu k sodomii. Ta je přece zakázaná!

Koneckonců, spousta řádových pravidel je nastavena tak, aby rytíři nepodlehli tělesnému pokušení s mužem či ženou. Podle Newmanové si templáři mohli například „před spaním dopřát sklenici vína, ale umírněně.

Když se ukládali k spánku, vždycky měla hořet svíce, »aby je temnota nesváděla ke špatnostem«.“