„Jestli máme zemřít, tak všichni společně,“ zašeptá vysílený námořník Ned Brooks. S nápadem ostatních, aby zabili a snědli jednoho z nich, nesouhlasí.

Příběhy Arthura Gordona Pyma. Právě tak se jmenuje román amerického spisovatele Edgara Allana Poea (1809–1849) vydaný v roce 1838. Skupina trosečníků na člunu se v něm dopustí kanibalismu.

Knížka se bestsellerem nestane, a přesto se o ní bude mluvit i o mnoho let později. Události v ní popsané se totiž v roce 1884 odehrají i ve skutečnosti.

A co je nejpodivnější – oběť se jmenuje stejně jako Poeův snězený námořník – Richard Parker!

Smete je vlna

Brit Thomas Dudley je zkušený námořní kapitán. V květnu 1884 dostává za úkol převézt plachetní jachtu Mignonette novému majiteli.

Na cestu z britského Southamptonu do Austrálie spolu s ním vyráží první důstojník Edwin Stephens, námořník Ned Brooks a 17letý plavčík Richard Parker. Po dvou měsících klidné plavby však smete plachetnici obrovská vlna.

Posádka z potápějící se lodi na poslední chvíli unikne do záchranného člunu. Bez vody a jídla se ocitá uprostřed Atlantského oceánu.

Nadešel tvůj čas…

„Nepij to!“ vykřikne Dudley, ale už je pozdě. Zhruba po dvou týdnech se nezkušený Parker napije mořské vody, aby uhasil mučivou žízeň. Jeho stav se tím jen zhorší. Dudleyho a Stephense napadne strašlivá myšlenka – snědí ho a zachrání se.

Brooks s tímto plánem nesouhlasí, a tak s ním uzavřou dohodu. Když do 24 hodin neuvidí žádnou loď, udělají, co je třeba. Lhůta uplyne a žádné plavidlo se neobjeví.

„Richarde, chlapče, nadešel tvůj čas,“ skloní se Dudley nad Parkerem, který stejně už nic nevnímá. Pak vytáhne nůž a bodne mu ho do krku… Po 24 dnech na moři je zachrání německý škuner a odveze je zpátky do Anglie.

Vinni, nebo nevinni?

Všichni tři skončí před soudem „Zákony se vždy nedají aplikovat na extrémní situace. Navíc už byli v tak zoufalém stavu, že nedokázali jasně uvažovat,“ argumentuje jejich obhájce. Porota se však obměkčit nenechá.

Soudci se ale trest smrti, který odsouzence za vraždu čeká, zdá příliš přísný. Proto požádá britskou královnu Viktorii (1819–1901) o jeho zmírnění. A ona mu vyhoví – po šesti měsících vězení jsou všichni tři námořníci propuštěni na svobodu.