Dens serotinus neboli třetí stoličky vás mohou hodně potrápit. Jejich růst začíná v dospělosti a může trvat roky. Vědci přišli na to, proč si u lidí dávají zuby moudrosti tak na čas.
Vzpomenete si, kolik zubů má dospělý člověk? 32. Zdá se to jako velké množství, původně jsme jich ale měli 44. Jakmile člověk přešel na vařenou, tudíž měkčí stravu, a věnoval se víc zemědělství, začala se zkracovat čelistní kost a velký počet zubů připravený na náročnější mechanické zpracování potravy pozbyl smyslu.
Něco nám z této doby ale přece jen zůstalo – třetí stoličky neboli zuby moudrosti. Nevyrostou zdaleka všem, klubat se začínají obvykle mezi 15. až 24. narozeninami a může se stát, že vás jejich prořezávání bude provázet až do konce života.
Potrápí každého pátého z nás
Řada zubařů vám řekne, že se vyhnete trablům, necháte-li si zuby moudrosti preventivně vytrhnout. Potrápí totiž každého pátého člověka. Často rostou šikmo nebo vodorovně a dokážou zdeformovat chrup.
Zuby moudrosti mají většinou dva kořeny a jsou jedinými monofyodontními zuby, které máme. Znamená to, že vyrůstají jen jednou za život. Jenže – proč tak pozdě? Stačí se rozhlédnout po hominidech a zjistíme, že pokud jde o zuby, platíme za raritu. Jediní, kdo se nám alespoň blíží, jsou šimpanzi.
Poslední zuby jim dorůstají v době sexuální vyzrálosti, tedy okolo 10. roku jejich až 50letého života. Společný předek člověka a šimpanze žije zhruba před 5 000 000 lety. Od té doby se toho u nás hodně změnilo…
Arizonská studie
Vědci z Arizonské univerzity ve druhém největším městě státu, Tucsonu, si pod taktovkou paleoantropoložky Halszky Glowacké posvítili do dutiny ústní. Cíl? Zjistit, proč člověku na rozdíl od hominidů jako jsou orangutani, gorily a šimpanzi, dorůstají poslední stoličky s takovým zpožděním. Pozornost zaměří i na širokou škálu 21 druhů primátů.
Mapují, kdy se prořezávají zuby z dásní jak jim, tak lidem a také našim předkům. Vytvoří unikátní časovou linii vývoje zubů. Poznatky ze studovaných primátů převedou do třírozměrných modelů. Díky nim pochopí, kde je zub zakopán.
Daň z rozumu
Důvod pozdní růstu je jednoduchý: „Lidská čelist roste extrémně pomalu… S tím, jak krátké jsou oproti jiným druhům naše obličeje, trvá dlouho, než se utvoří dostatečně velký prostor. Právě to má za následek pozdní prořezávání stoliček,“ vysvětluje jeden ze členů arizonského týmu, profesor Gary Schwartz.
Do součtu potřebného prostoru je potřeba započítat i svaly. Pokud bychom měli vystouplou čelist jako další primáti a ne tolik plochý obličej, šlo by vše hladce. Důvod, proč naše lebka vypadá takto, tkví ve vývoji mozku. Větší mozek a také delší život přibrzdí růst zubů moudrosti, které zkrátka není zavčasu kam umístit.
Je pravděpodobné, že vývoj seškrtne třetí stoličku z lidských těl zcela. Než se tak stane, čeká řadu z nás nejedna dentální nepříjemnost. Je to daň za to, že jsme se vyvinuli v nejinteligentnější primáty na planetě.
Facebook
Twitter
RSS