Historie

Goebbels za zničené město žádal smrt tisíců zajatců

Goebbels za zničené město žádal smrt tisíců zajatců

Tvář Adolfa Hitlera tuhne. Ruce zatíná v pěst. Joseph Goebbels se vzteky třese po celém těle. Do berlínského bunkru právě dorazila zpráva o náletu na saské Drážďany. „Popravíme všechny spojenecké zajatce,“ navrhuje okamžitě ministr propagandy. Vůdci se nápad líbí…

Hamburg, Hannover, Frankfurt nad Mohanem, Berlín, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Stuttgart. Všechna velká německá města už jsou na počátku ledna 1945 poničena spojeneckými nálety. Jediné Drážďany, pro svou nádhernou architekturu přezdívané „Florencie na Labi“, bombám doposud unikaly. Proč by také měly být bombardovány?! Ve městě se nenacházejí vojenské jednotky ani válečný průmysl většího významu. Na začátku února 1945 leží východní fronta již ve vzdálenosti 120 kilometrů od Drážďan a do města přibývá až 800 000 uprchlíků před Rudou armádou, kteří věří, že jsou aspoň na chvíli v bezpečí…

Ohnivé peklo

Je 22.15 hodin 13. února 1945, když na nočním nebi nad Drážďanami zaduní motory těžkých britských bombardérů Lancaster. Vzápětí na bezbranné město, jemuž zcela chybí protivzdušná obrana, shazují na 400 000 zápalných bomb. O tři hodiny později přichází druhá vlna náletu a pak další a další. Těch už se kromě Britů účastní i Američané, kteří k zemi posílají i barely s fosforem, jež všeničivé plameny ještě přiživí. Americké bombardéry navíc doprovázejí stíhačky. Když jsou nad městem, sestupují až ke střechám domů a z bezprostřední blízkosti pálí do masy lidí, snažících se z hořícího pekla uniknout. Počty obětí v Drážďanech se v různých pramenech zásadně liší, pohybují se od 25 000 až do 300 000. Město hoří celých sedm dní. Úřady nestíhají pohřbívat mrtvé. Řada těl je tak hromadně spálena na Starém tržním náměstí.

Práce s Hitlerem

„Za každého německého občana zabitého při náletu jeden život zajatce,“ volá Goebbels (1897–1945). Ne všichni němečtí pohlavárové, přítomní tehdy v berlínském bunkru, jsou ale stejného názoru. Obávají se, že by to Německo ještě více poškodilo. „Jodlovi, Keitelovi, Dönitzovi i Ribbentropovi dalo dost práce Hitlera od tohoto drastického kroku odradit,“ uvádí současný britský historik Ian Kershaw.

Historie
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Historie

Když v domě zemře kočka, truchlí všichni jeho obyvatelé.

Egypťané si kvůli kočkám holí obočí

Akta History revue28.4.2017
Braniborskou bránu dal jako symbol míru postavit Fridrich Vilém II.

Braniborská brána: Průchod prostým lidem zakázán!

History Revue26.4.2017
Jan Masaryk měl talent na jazyky a osvědčil se jako vynikající řečník.

Komu byl Jan Masaryk trnem v oku?

Akta History revue21.4.2017
Náboženským obřadům i oficiálním ceremoniím předsedal faraon spolu se svou ženou Nefertiti.

Kacířský faraon Achnaton: Proč zakázal oblíbená božstva?

History Revue19.4.2017
Marie Ludovika musela už v dětství opustit rodnou Itálii.

Třetí manželka Františka I. měla pověst žroutky Napoleona

History Revue12.4.2017
Do kalifornských hor dorazí tisíce dobrodruhů, kteří chtějí zbohatnout.

Kalifornská zlatá horečka: Zavírali si zlatokopové do stanů hady?

Akta History revue7.4.2017
Bitva u Platají byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.

Šokující čísla, která ovlivnila dějiny

History Revue5.4.2017
Alfonsovo skandální chování pohoršuje celé království.

Portugalský blázen tropil skandály v klášterech

Akta History revue31.3.2017
Hemingway věnoval Belmontemu knihu Smrt odpoledne.

Slavný toreador Juan Belmonte: V čem okopíroval Hemingwaye?

History Revue29.3.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o