V národopisné oblasti Slovácka na jihovýchodě Moravy nalezneme zalesněný vrch Modla.
Jedná se o jednu z dominant vrchoviny Chřiby a o místo, kde badatelé v minulosti objevili pozůstatky osídlení z doby železné a malé keltské sídlo z 2. století př. n. l. To je dnes historiky považované za bývalé kultovní místo. Co všechno se na něm odehrávalo?
Oheň hoří, ale tentokráte jeho zář nevyvolává pocit bezpečí, tepla a domova chráněného například před útoky divoké zvěře. Oheň hoří a tanec plamenů vrhá stíny na děsivou scénu. Schyluje se k tragickému finále.
Muž v bílém rouchu bere do rukou velký nůž, spoutaný zajatec odevzdaně skloní hlavu. Odpor je marný… Nepatří už tomuto světu, ale majestátu smrti!
Slovanská svatyně
Jak už napomíná samotný název, Modla byla vždy místem s výrazným spirituálním potenciálem. Jakých tajemných, snad i krutých rituálů mohla být tato lokalita svědkem? Pro Modlu se velmi dobře hodí latinská sentence „nomen omen“.
Tento výraz poprvé použil římský dramatik Titus Maccius Plautus (250 př. n. l.–184 př. n. l.). Znamená stav, kdy jméno osoby nebo název místa vystihují vlastnost nositele.
Historické prameny i archeologové potvrzují, že Modla byla využívána pro konání náboženských obřadů již v epoše kultury lidu popelnicových polí.
Neušla pozornosti ani Keltů. V osmnáctém a devatenáctém století se objevily i seriózní úvahy o tom, že na vrchu Modla stála slovanská svatyně.
Modla zaujala básníka a zakladatele české archeologie Jana Křtitele Erazima Vocela (1802–1871). Tento národní buditel hovořil o pohanském obětišti, které by se zde mohlo nacházet.
Pohanská lokalita
Rovněž katolickou církev Modla přitahovala. Již ve třináctém století zde byla vybudována kaple, která je v sedmnáctém století přestavěna podle uměleckého slohu baroka.
Až do druhé světové války zde fungovala také poustevna spravovaná církevním řádem františkánů. To mohou být i jasné důkazy snah vymýtit pohanskou pověst celé oblasti.
Vraťme se však do záhadami opředených časů pohanství, jejichž podoba je stále rozostřena z důvodu absence obrazových či písemných pramenů. Co mohlo posloužit jako oběť k usmíření pantheonu slovanských bohů?
Ačkoli to může narušovat zažitá klišé o mírumilovnosti Slovanů, i oni při rituálech využívali lidské oběti. Vrchol Modla není zatím na seznamu lokalit, ve kterých by k obětování lidí prokazatelně docházelo. Co nás vede k domněnce, že tomu tak mohlo být?
Obětování Avarů?
Je to výjimečnost celé lokality, která nahrává spekulaci, že se zde takové pohanské obětiště mohlo nacházet. Odehrávaly se zde totiž kruté boje Slovanů s Avary.
Právě ze zajatých bojovníků tohoto východního kmenového etnika mohli být vybíráni jedinci pro rituál lidských obětí.
Fakt, že se Avaři na území dnešního Zlínského kraje pohybovali, dokládá i nález avarské železné přilby, kterou zde nalezli amatérští archeologové.
Potvrdí archeologie teorii, že vrch Modla byl místem, kde byly praktikovány obřady, jejichž součástí byly i lidské oběti? A skutečně mohou na kopci dodnes cítit někteří lidé jakousi zvláštní a velmi silnou energii?
