Věda

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

Centrifugy neboli odstředivky se používají při celé řadě lékařských vyšetření. Jejich nevýhodou však je, že jsou drahé a potřebují elektřinu. Bioinženýři ze Stanford University nyní vyrobili jednoduchou ručně poháněnou centrifugu, která se hodí do rozvojových zemí a polních podmínek.

Předobrazem ruční centrifugy byla dětská hračka, která má podobu papírového kotouče roztáčeného natažením a smršťováním provázku. Svůj výtvor, který se skládá z kusu papíru, plastu a provázku za pár korun, nazvali autoři „paperfuge“. I přes jednoduchost a nízké náklady nabízí úctyhodné parametry. Při testech se vědcům podařilo dosáhnout rychlosti 125 000 otáček za minutu a odstředivé síly 30 000 G. Teoretické maximum by přitom mohlo být až na úrovni milionu otáček za minutu.

„Podle mého nejlepšího vědomí se jedná o nejrychlejší odstředivé zařízení pohánění lidskou silou na světě,“ řekl Manu Prakash, odborný asistent bioinženýrství na Stanford University a jeden z autorů paperfugy.

Centrifuga je přitom rozhodující pro detekci onemocnění, jako je malárie, spavá nemoc, HIV nebo tuberkulóza. Levná centrifuga, která nepotřebuje elektřinu, umožní přesnější diagnostiku v chudých regionech, kde jsou tyto choroby nejčastější.

Odstředivé síly oddělí krevní složky ve zkumavce do vrstev a umožní snáze rozpoznat patogeny. Těžké červené krvinky se shromažďují na dně zkumavky, zatímco vodnatá plazma plave nahoře a parazité, jako ti, kteří způsobují malárii, se usadí ve středu.

Oddělit jednotlivé složky krve trvalo v papírové centrifuze pouhých 90 sekund. Po 15 minutách odstřeďování se pak od červených krvinek oddělí parazitičtí prvoci plazmodia, kteří způsobují malárii. Vzorek krve navíc může být odstřeďován v nádobce potažené oranžovým barvivem akridinem, které parazity zvýrazní, takže mohou být snadno identifikováni pod mikroskopem.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o