Věda

Kam až je schopný zajít poslušný člověk?

Kam až je schopný zajít poslušný člověk?

Poslušnost vůči autoritě versus vlastní svědomí – tomuto konfliktu zasvětil svůj výzkum americký psycholog Stanley Milgram (1933 – 1984). Chtěl zjistit, kam až jsou schopní obyčejní lidé při plnění rozkazů zajít a kolik procent z nich by se na příkaz nadřízeného nerozpakovalo ublížit či vzít život někomu jinému.

Výsledky prvního experimentu, který provedl počátkem 60. let minulého století na Yale University, šokovaly i Milgrama samotného. Účastníci měli za úkol trestat oběť nacházející se v jiné místnosti za každou špatnou odpověď elektrickým proudem. Elektrošoky se postupně stupňovaly – od 15 do 450 voltů.

Že je vše zinscenováno a generátor proudu je jen dokonalá imitace, neměl testovaný subjekt nejmenší tušení. I přes zcela jasné, byť hrané reakce z druhé místnosti jako například bušení na stěnu či zdrcující ticho, dokončilo celý experiment 65 % účastníků.

Do projektu se zapojilo 40 můžu od 20 do 50 let. Přihlášeným dobrovolníkům bylo řečeno, že se jedná o experiment, kterým se mají objasnit souvislosti mezi trestem a pamětí. Tento pokus, i jeho následné modifikace, zahrnoval tři role: experimentátora, předem domluveného žáka (herec) a učitele. Učitelem byl vždy na základě zmanipulovaného losování nic netušící dobrovolník.

Experimentátor instruoval učitele, že může od pokusu v jakékoli fázi odstoupit. Vysvětlil mu také, že elektrické šoky mohou způsobit žákovi sice velkou bolest, ale neměly by mu ublížit. Poté jej posadil před realisticky vypadající přístroj generující elektrické šoky. Označení „Nebezpečí: kritický šok“, nebo dokonce „XXX“ u 450 voltů je více než výmluvné. Že žák žádné šoky nedostává, se učitel dozvěděl až na konci experimentu.

Milgramovy experimenty, které potvrdily skutečnost, že lidé mají silný sklon poslouchat autority, se dočkaly velkého ohlasu. Sklidily však i řadu ostrých reakcí. Milgrama k těmto pokusům přivedly výpovědi nacistických válečných zločinců. Ti po skončení druhé světové války tvrdili, že se dopouštěli mučení a vraždění, protože to dostali rozkazem. Zvláště jej pak motivovala výpověď strůjce holocaustu Adolfa Eichmanna (1906 – 1962).

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o