Věda

Kam až je schopný zajít poslušný člověk?

Kam až je schopný zajít poslušný člověk?

Poslušnost vůči autoritě versus vlastní svědomí – tomuto konfliktu zasvětil svůj výzkum americký psycholog Stanley Milgram (1933 – 1984). Chtěl zjistit, kam až jsou schopní obyčejní lidé při plnění rozkazů zajít a kolik procent z nich by se na příkaz nadřízeného nerozpakovalo ublížit či vzít život někomu jinému.

Výsledky prvního experimentu, který provedl počátkem 60. let minulého století na Yale University, šokovaly i Milgrama samotného. Účastníci měli za úkol trestat oběť nacházející se v jiné místnosti za každou špatnou odpověď elektrickým proudem. Elektrošoky se postupně stupňovaly – od 15 do 450 voltů.

Že je vše zinscenováno a generátor proudu je jen dokonalá imitace, neměl testovaný subjekt nejmenší tušení. I přes zcela jasné, byť hrané reakce z druhé místnosti jako například bušení na stěnu či zdrcující ticho, dokončilo celý experiment 65 % účastníků.

Do projektu se zapojilo 40 můžu od 20 do 50 let. Přihlášeným dobrovolníkům bylo řečeno, že se jedná o experiment, kterým se mají objasnit souvislosti mezi trestem a pamětí. Tento pokus, i jeho následné modifikace, zahrnoval tři role: experimentátora, předem domluveného žáka (herec) a učitele. Učitelem byl vždy na základě zmanipulovaného losování nic netušící dobrovolník.

Experimentátor instruoval učitele, že může od pokusu v jakékoli fázi odstoupit. Vysvětlil mu také, že elektrické šoky mohou způsobit žákovi sice velkou bolest, ale neměly by mu ublížit. Poté jej posadil před realisticky vypadající přístroj generující elektrické šoky. Označení „Nebezpečí: kritický šok“, nebo dokonce „XXX“ u 450 voltů je více než výmluvné. Že žák žádné šoky nedostává, se učitel dozvěděl až na konci experimentu.

Milgramovy experimenty, které potvrdily skutečnost, že lidé mají silný sklon poslouchat autority, se dočkaly velkého ohlasu. Sklidily však i řadu ostrých reakcí. Milgrama k těmto pokusům přivedly výpovědi nacistických válečných zločinců. Ti po skončení druhé světové války tvrdili, že se dopouštěli mučení a vraždění, protože to dostali rozkazem. Zvláště jej pak motivovala výpověď strůjce holocaustu Adolfa Eichmanna (1906 – 1962).

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017
„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o