Věda

Kód klíšťat rozluštěn!

Kód klíšťat rozluštěn!

Americkým vědcům se podařilo dešifrovat genetický kód klíšťat. Jejich úspěch by mohl přispět k lepší prevenci i k nalezení účinnější léčby závažných chorob, jež tito parazitičtí krevsající členovci přenášejí. Nejčastěji se jedná o lymskou boreliózu a klíšťový zánět mozku.

Projekt sekvencování genomu nebezpečného parazita trval bezmála deset let. Z výsledné studie vyplývá, že se vědcům z Purdueovy univerzity v americkém státě Indiana podařilo identifikovat přes 24 000 genů.

Do mezinárodního výzkumu se zapojilo 93 vědců z celkem 46 institucí. Vedoucí týmu entomoložka Catherine Hillová poznamenala: „Když se nám podařilo rozluštit genetický kód, můžeme začít pracovat na strategiích, jak klíšťata eliminovat. Snáze bychom také nyní měli pochopit, jak přenášejí nemoci a jak tomu zabránit.“

Odborníci se domnívají, že bude například možné začít vyvíjet nové chemické přípravky, které nás před těmito parazity ochrání lépe, než ty stávající.

Výzkum genomu také rozšířil poznání o biologii klíšťat. Vědci se zaměřili mj. na sliny obsahující látky, jež umožňují klíšťatům zůstat přisáté k hostitelskému organismu v řádu dnů i týdnů a čerpat z něj živiny potřebné pro vývoj vajíček. Zatímco ve slinách moskytů se počet podobných látek pohybuje maximálně ve stovkách, u klíšťat jich výzkumníci zaznamenali tisíce. Zabraňují například okamžité zánětlivé reakci hostitele.

U nás se nejčastěji vyskytuje klíště obecné (Ixodes scapularis), které je ze všech členovců tím nejzdatnějším přenašečem nebezpečných patogenů. Svou oběť může infikovat například klíšťovou encefalitidou neboli klíšťovým zánětem mozku. Ve spojitosti s touto nemocí zaznamenala Česká republika jedno smutné prvenství. V loňském roce bylo u nás hlášeno 351 případů onemocnění klíšťovým zánětem mozku, což je, přestože se jedná o mírný pokles, vůbec nejvíce v celé Evropské unii.

Daleko častěji dochází k nakažení lymskou boreliózou, kterou je u nás infikováno zhruba 5 až 10 % všech klíšťat. V předchozích letech bylo v ČR zaznamenáno kolem 4 000 pacientů s touto nemocí za rok.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o