Věda

Platí pravidlo 5 vteřin?

Platí pravidlo 5 vteřin?

Chvilka nepozornosti a jídlo je na zemi. Nevadí, mám pět vteřin, než nad pochoutkou převezmou vládu nebezpečné bakterie. Je to ale pravda? Jak je to s rychlostí kontaminace spadlého pokrmu zjistili vědci.

Pravidlu pěti vteřin, podle kterého bakterie jídlo spadlé na podlahu kontaminují až po pěti sekundách, se jako první „odborník“ rozhodla věnovat středoškolačka z Illinois. Ve své školní studii zjistila, že obecně známé poučce věří kolem 56% mužů a 70% žen. I když se jednalo jen o studentský projekt, inspiroval její výzkum i skutečné experty a jídlo se začalo házet na zem v laboratořích Clemsonské univerzity v Jižní Karolíně.

Pod vedením profesora Paula Dawsona biologové prozkoumali různé druhy podlah uměle kontaminované bakterií Salmonella typhimurium – známým strůjcem střevních potíží. Na koberec, dřevěnou podlahu a dlaždice vědci odhazovali kousky různých potravin a zjišťovali, jak rychle bakterie kolonizuje upuštěný salám a chleba.

Výsledky pravidlo pěti vteřin vyvrátily. Bakterie totiž upuštěné jídlo začaly kontaminovat okamžitě. Žádná z nich se stopkami nečekala, až udeří pátá sekunda. Obecně ale platilo, že čím déle potravina na zemi ležela, tím více mikroorganismů ji kolonizovalo.

Dva roky házení jídla na podlahu

Stejné výsledky potvrdil i tým z Rutgerské univerzity v New Jersey. Doktor Donald Shaffner s kolegy provedl během dvou let celkem 2560 měření. Zkoumány byly různé druhy podlah, různé druhy jídel a jejich spojení během čtyř kontaktních časů. Spadlé zbytky byly na zemi nechávány 1, 5, 30 a 300 vteřin.

Ze závěrů studie vyplynulo, že nejméně bakterií na jídlo přeleze z koberce. Nejvíce mikrobů se naopak hemžilo na hladkém povrchu, například dlaždicích. Ze všech povrchů ale bakterie začaly potraviny kontaminovat hned.

Podle expertů ale lidé pravidlu 5 vteřin věřit nepřestanou, ani když vědecké důkazy mluví proti. Obecně rozšířená poučka totiž představuje společensky přijatelnou omluvu pro nevhodné chování. Jíst jídlo ze země přeci jen není úplně košer.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o