Věda

Platí pravidlo 5 vteřin?

Platí pravidlo 5 vteřin?

Chvilka nepozornosti a jídlo je na zemi. Nevadí, mám pět vteřin, než nad pochoutkou převezmou vládu nebezpečné bakterie. Je to ale pravda? Jak je to s rychlostí kontaminace spadlého pokrmu zjistili vědci.

Pravidlu pěti vteřin, podle kterého bakterie jídlo spadlé na podlahu kontaminují až po pěti sekundách, se jako první „odborník“ rozhodla věnovat středoškolačka z Illinois. Ve své školní studii zjistila, že obecně známé poučce věří kolem 56% mužů a 70% žen. I když se jednalo jen o studentský projekt, inspiroval její výzkum i skutečné experty a jídlo se začalo házet na zem v laboratořích Clemsonské univerzity v Jižní Karolíně.

Pod vedením profesora Paula Dawsona biologové prozkoumali různé druhy podlah uměle kontaminované bakterií Salmonella typhimurium – známým strůjcem střevních potíží. Na koberec, dřevěnou podlahu a dlaždice vědci odhazovali kousky různých potravin a zjišťovali, jak rychle bakterie kolonizuje upuštěný salám a chleba.

Výsledky pravidlo pěti vteřin vyvrátily. Bakterie totiž upuštěné jídlo začaly kontaminovat okamžitě. Žádná z nich se stopkami nečekala, až udeří pátá sekunda. Obecně ale platilo, že čím déle potravina na zemi ležela, tím více mikroorganismů ji kolonizovalo.

Dva roky házení jídla na podlahu

Stejné výsledky potvrdil i tým z Rutgerské univerzity v New Jersey. Doktor Donald Shaffner s kolegy provedl během dvou let celkem 2560 měření. Zkoumány byly různé druhy podlah, různé druhy jídel a jejich spojení během čtyř kontaktních časů. Spadlé zbytky byly na zemi nechávány 1, 5, 30 a 300 vteřin.

Ze závěrů studie vyplynulo, že nejméně bakterií na jídlo přeleze z koberce. Nejvíce mikrobů se naopak hemžilo na hladkém povrchu, například dlaždicích. Ze všech povrchů ale bakterie začaly potraviny kontaminovat hned.

Podle expertů ale lidé pravidlu 5 vteřin věřit nepřestanou, ani když vědecké důkazy mluví proti. Obecně rozšířená poučka totiž představuje společensky přijatelnou omluvu pro nevhodné chování. Jíst jídlo ze země přeci jen není úplně košer.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017
Strach má velké oči. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku (viz studie profesora Mareše) si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.

Z čeho jde strach aneb Bát se je zdravé!

21. století17.3.2017
Nový výzkum popírá, že by mezi migrací a kriminalitou byla zvýšená souvislost

Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

21. století14.3.2017
Rockerům psychicky pomáhá přítomnost publika.

Vědecká studie: Rocker se nadře stejně jako dřevorubec!

21. století10.3.2017
Choroba je pro pacienty často zdrojem depresí. Důvodem je jejich neschopnost vést plnohodnotný život.

Alergie na vodu? Vzácná, ale reálná nemoc

21. století3.3.2017
Hlenky jsou na první pohled nevzhlednými organismy. Ve vlhkém prostředí na rozkládajících se stromech tvoří různobarevné slizovité povlaky.

Učit se dá i bez mozku!

21. století28.2.2017
Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o