Věda

Poslouží kovový prášek jako palivo?

Poslouží kovový prášek jako palivo?

S tím, jak klesají zásoby fosilních paliv, hledají se další možnosti, jak je nahradit. Fosilní paliva přitom mají špatnou pověst i díky produkci nečistost, které znečišťuji životní prostředí. Zajímavou alternativou by se přitom mohly stát kovy. Ty jako takové sice nehoří, ale stačí z nich udělat jemný prášek.

Vědci z kanadské McGill University vyzkoušeli v laboratorních podmínkách spalování některých kovů a zjistili, že se neliší od spalování uhlovodíků. Proti nim přitom mají tu výhodu, že se snadno transportují a nezabírají příliš místa.

„Technologie výroby čisté elektřiny, především ze solární a větrné energie, se rychle rozvíjejí. Nicméně tuto elektřinu nemůžeme použít pro mnoho věcí, kde se dnes používá ropa a plyn, jako například doprava a světový obchod s energií,“ poznamenal Jeffrey Bergthorson, profesor mechanického inženýrství na McGill University a hlavní autor studie.

Obdoba parních lokomotiv

Podle konceptu kanadských vědců by byly malé kovové částice, s podobnou konzistencí jako mouka nebo moučkový cukr, spalovány v externích spalovacích motorech. Ty se od benzínových spalovacích motorů liší tím, že používají pro pohon teplo z vnějšího zdroje.

V podstatě se tak jedná o moderní verze uhelných parních lokomotiv. Dnes jsou externí spalovací motory široce používány pro výrobu elektřiny v jaderných, uhelných nebo biomasových elektrárnách. Kanadští vědci by je však chtěli vrátit i do dopravních prostředků.

Staletí se používají v ohňostrojích

Myšlenka spalování kovových prášků není nová. Už po staletí na tomto principu fungují například ohňostroje. Od poloviny 20. století se pak používají i jako příměs do raketových tuhých paliv, které poháněli například přídavné startovací rakety raketoplánů.

Přesto však bylo v posledních desetiletích provedeno relativně málo výzkumů, které by se zabývaly spalováním kovových prášků a jejich potenciál jako paliva pro široké využití byl do značné míry přehlížen.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Rekonstrukce, jak by měl vypadat piltdownský člověk.

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda18.8.2017
Nejstarší nález ostatků domestikované kočky pochází z Kypru a je starý 9500 let.

Jak si lidé ochočili kočky?

Věda15.8.2017
Krev je tekutá tkáň, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky).

Čekání na dárce kostní dřeně

Věda11.8.2017
Příprava vzorků

Práce patologa není čistě jenom pitvání

Věda8.8.2017
Stejně jako u jiných operačních systémů je i usmartphonů k dispozici velké množství aplikací

Chytré telefony mění naše mozky!

Věda4.8.2017
SOHO a Slunce

Více než dvacet let pod slunečními paprsky

Věda1.8.2017
Nadměrné vyčerpání může být příznakem únavového syndromu.

Kdy je únava opravdu problém?

Věda28.7.2017
Vodní rajčata mohou dorůstat velikosti několika centimetrů.

Toxická vodní rajčata

Věda25.7.2017
Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

Věda21.7.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o