Věda

Poznejte vesmírnou katastrofu, která pomohla lidem

Poznejte vesmírnou katastrofu, která pomohla lidem

Jak by vypadala planeta Země, kdyby se točila rychleji než dnes? V dávné minulosti, kdy ještě byla Země děckem, tomu tak skutečně bylo.

Planeta tančila svůj kvapík takovou rychlostí, že jeden den na ní trval pouhých osm hodin. Pak se ovšem budoucí domov lidí srazil s planetkou Theia, která byla veliká zhruba stejně jako Mars. Země náraz s vypětím všech sil ustála, ale kvůli kolizi vyvrhla do prostoru kolem sebe spoustu materiálu. Zprvu Zemi obklopil prstenec, který se později zformoval do jediné přirozené oběžnice třetí planety, tedy do Měsíce. Ten poté svojí gravitací začal Zemi zpomalovat. A tak se děje dodnes.

Co by se však stalo, kdyby Theia zemi minula? Vzduch by byl pravděpodobně hustší. Srážka, která způsobila vznik Měsíce, měla totiž mimo jiné za následek i velké ztráty plynů, které obepínaly naši planetu. Venuše, která nemá žádný měsíc, má stokrát hustší atmosféru než Země.

Vzhledem ke zrychlené rotaci Země, by se více projevovaly západovýchodní větry. A to ne ledajaké! Hurikány by zde byly na denním pořádku. Z vesmíru by Země vypadala podobně jako Jupiter, obepínaly by ji různobarevné pásy vzniklé z proudění vzduchu.

Mohl by se v takovém případě na Zemi vyvinout život? Možná ano, ale zcela jistě by vypadal jinak než ten, jaký nás obklopuje nyní. Vzhledem k silným větrům by evoluce nedopustila vznik nějakého vzrůstem vyššího rostlinstva. Těžko by se tak na Zemi objevily lesy. Listy rostlin by mohly mít cylindrický tvar, tak, aby lépe zachytávaly sluneční světlo. I později vyvinutí živočichové by se museli držet těsně při povrchu Země. V jejich výbavě by zřejmě nechyběl silný krunýř. Vypadali by zhruba tak jako želvy nebo pásovci. Jejich metabolismus by byl zrychlený.

Inteligentní život by to měl ještě těžší. Ve světě plném burácivých větrů by byla základním dorozumívacím prostředkem znaková řeč. Každopádně, vzpřímení tvorové, kteří sami sebe nazývají lidé, by se zcela jistě nikdy nevyvinuli.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o