Věda

Proč muži nepláčou?

Proč muži nepláčou?

Na ženy je většinou nahlíženo jako na pohlaví, které vypláče hektolitry slz. Muži naproti tomu zůstávají údajně s kamennou tváří i při těch nejtragičtějších situací. Je tomu ale skutečně tak?

Obecným stereotypem rozšířeným hlavně v západních zemích je žena, kterou rozpláčou špatné zprávy, smutné filmy, ale i reklamy na pleny. Mužské oko zatím zůstává suché i u těch nejsmutnějších událostí. Tyto všeobecně sdílené představy o mužském a ženském pláči ale mají jak kulturní, tak biologické kořeny. Z řady výzkumů vyplývá, že muži skutečně roní méně slz než ženy. Obě pohlaví přitom rozesmutní stejné emocionální podněty. Dámy na ně ale reagují mnohem více. Vědci z Tilburské univerzity v Nizozemsku například zjistili, že ženy v průměru pláčou pětkrát častěji než muži. Silnější pohlaví také pláče kratší dobu. Když na to přijde, stačí jim pouhé 2 – 3 minuty slz. Ženy naproti tomu pláčou v průměru kolem šesti minut, jsou ale schopné i „maratonů slz“ trvajících více než hodinu v kuse.

Hlavní viník – hormony

Ke kratšímu a méně intenzivnímu pláči mají muži pravděpodobně biologické predispozice. Podle odborníků je pláč potlačován mužským hormonem testosteronem. U žen je zase častý pláč spojován s prolaktinem – hormonem, který v těhotenství stimuluje rozvoj mléčné žlázy a po porodu tvorbu mateřského mléka. Prolaktin také ovlivňuje vyzrávání vajíčka a ženský menstruační cyklus. Tuto teorii podporuje výzkum žen před menopauzou, které mají nižší hladinu prolaktinu a vyšší hladinu testosteronu. Výsledky studie ukázaly, že starší ženy pláčou méně než ženy mladší. Podle britského výzkumu z roku 2002 také před začátkem působení pohlavních hormonů v pubertě pláčou chlapci i dívky přibližně stejně. Hladina hormonů je tedy, co se týče pláče, významným faktorem.

Za rozdíly v intenzitě pláče mohou podle odborníků také kulturní odlišnosti. Ačkoliv muži i ženy roní slzy po celém světě, v některých zemích – zejména těch chudších, lidé obecně pláčou méně. Vědci se domnívají, že tyto rozdíly v množství pláče mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny odlišnými kulturami.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017
K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o