Věda

Proč muži nepláčou?

Proč muži nepláčou?

Na ženy je většinou nahlíženo jako na pohlaví, které vypláče hektolitry slz. Muži naproti tomu zůstávají údajně s kamennou tváří i při těch nejtragičtějších situací. Je tomu ale skutečně tak?

Obecným stereotypem rozšířeným hlavně v západních zemích je žena, kterou rozpláčou špatné zprávy, smutné filmy, ale i reklamy na pleny. Mužské oko zatím zůstává suché i u těch nejsmutnějších událostí. Tyto všeobecně sdílené představy o mužském a ženském pláči ale mají jak kulturní, tak biologické kořeny. Z řady výzkumů vyplývá, že muži skutečně roní méně slz než ženy. Obě pohlaví přitom rozesmutní stejné emocionální podněty. Dámy na ně ale reagují mnohem více. Vědci z Tilburské univerzity v Nizozemsku například zjistili, že ženy v průměru pláčou pětkrát častěji než muži. Silnější pohlaví také pláče kratší dobu. Když na to přijde, stačí jim pouhé 2 – 3 minuty slz. Ženy naproti tomu pláčou v průměru kolem šesti minut, jsou ale schopné i „maratonů slz“ trvajících více než hodinu v kuse.

Hlavní viník – hormony

Ke kratšímu a méně intenzivnímu pláči mají muži pravděpodobně biologické predispozice. Podle odborníků je pláč potlačován mužským hormonem testosteronem. U žen je zase častý pláč spojován s prolaktinem – hormonem, který v těhotenství stimuluje rozvoj mléčné žlázy a po porodu tvorbu mateřského mléka. Prolaktin také ovlivňuje vyzrávání vajíčka a ženský menstruační cyklus. Tuto teorii podporuje výzkum žen před menopauzou, které mají nižší hladinu prolaktinu a vyšší hladinu testosteronu. Výsledky studie ukázaly, že starší ženy pláčou méně než ženy mladší. Podle britského výzkumu z roku 2002 také před začátkem působení pohlavních hormonů v pubertě pláčou chlapci i dívky přibližně stejně. Hladina hormonů je tedy, co se týče pláče, významným faktorem.

Za rozdíly v intenzitě pláče mohou podle odborníků také kulturní odlišnosti. Ačkoliv muži i ženy roní slzy po celém světě, v některých zemích – zejména těch chudších, lidé obecně pláčou méně. Vědci se domnívají, že tyto rozdíly v množství pláče mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny odlišnými kulturami.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017
Postup viru HIV připomíná zákopovou válku. Zaútočí a poté se schová a čeká na další příležitost

Pohlavní choroby neskládají své zbraně

21. století13.6.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století9.6.2017
Hypersonické letadlo by mohlo dosáhnout až pětinásobné rychlosti zvuku

Nový raketový motor umožní létat rychlostí 5 Mach

21. století6.6.2017
Díky sociálním sítím a chytrým telefonům jsme online téměř neustále, otázkou zní, zda je to dobře.

Nový typ závislosti – digitální úzkost!

21. století2.6.2017
I když se to dnes zdá barbarské, bylo dříve pouštění žilou běžnou lékařskou praktikou.

Proč se dříve pouštělo žilou?

21. století30.5.2017
Angkor Vat, královský chrám a hlavní město Khmérské říše, je jednou z nejvýznamnějších památek Kambodže.

Archeologie: zachrání Angkor Vat radar?

21. století26.5.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o