Věda

Proč muži nepláčou?

Proč muži nepláčou?

Na ženy je většinou nahlíženo jako na pohlaví, které vypláče hektolitry slz. Muži naproti tomu zůstávají údajně s kamennou tváří i při těch nejtragičtějších situací. Je tomu ale skutečně tak?

Obecným stereotypem rozšířeným hlavně v západních zemích je žena, kterou rozpláčou špatné zprávy, smutné filmy, ale i reklamy na pleny. Mužské oko zatím zůstává suché i u těch nejsmutnějších událostí. Tyto všeobecně sdílené představy o mužském a ženském pláči ale mají jak kulturní, tak biologické kořeny. Z řady výzkumů vyplývá, že muži skutečně roní méně slz než ženy. Obě pohlaví přitom rozesmutní stejné emocionální podněty. Dámy na ně ale reagují mnohem více. Vědci z Tilburské univerzity v Nizozemsku například zjistili, že ženy v průměru pláčou pětkrát častěji než muži. Silnější pohlaví také pláče kratší dobu. Když na to přijde, stačí jim pouhé 2 – 3 minuty slz. Ženy naproti tomu pláčou v průměru kolem šesti minut, jsou ale schopné i „maratonů slz“ trvajících více než hodinu v kuse.

Hlavní viník – hormony

Ke kratšímu a méně intenzivnímu pláči mají muži pravděpodobně biologické predispozice. Podle odborníků je pláč potlačován mužským hormonem testosteronem. U žen je zase častý pláč spojován s prolaktinem – hormonem, který v těhotenství stimuluje rozvoj mléčné žlázy a po porodu tvorbu mateřského mléka. Prolaktin také ovlivňuje vyzrávání vajíčka a ženský menstruační cyklus. Tuto teorii podporuje výzkum žen před menopauzou, které mají nižší hladinu prolaktinu a vyšší hladinu testosteronu. Výsledky studie ukázaly, že starší ženy pláčou méně než ženy mladší. Podle britského výzkumu z roku 2002 také před začátkem působení pohlavních hormonů v pubertě pláčou chlapci i dívky přibližně stejně. Hladina hormonů je tedy, co se týče pláče, významným faktorem.

Za rozdíly v intenzitě pláče mohou podle odborníků také kulturní odlišnosti. Ačkoliv muži i ženy roní slzy po celém světě, v některých zemích – zejména těch chudších, lidé obecně pláčou méně. Vědci se domnívají, že tyto rozdíly v množství pláče mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny odlišnými kulturami.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017
Strach má velké oči. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku (viz studie profesora Mareše) si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.

Z čeho jde strach aneb Bát se je zdravé!

21. století17.3.2017
Nový výzkum popírá, že by mezi migrací a kriminalitou byla zvýšená souvislost

Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

21. století14.3.2017
Rockerům psychicky pomáhá přítomnost publika.

Vědecká studie: Rocker se nadře stejně jako dřevorubec!

21. století10.3.2017
Choroba je pro pacienty často zdrojem depresí. Důvodem je jejich neschopnost vést plnohodnotný život.

Alergie na vodu? Vzácná, ale reálná nemoc

21. století3.3.2017
Hlenky jsou na první pohled nevzhlednými organismy. Ve vlhkém prostředí na rozkládajících se stromech tvoří různobarevné slizovité povlaky.

Učit se dá i bez mozku!

21. století28.2.2017
Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o