Věda

Proč nemají sloni rakovinu?

Proč nemají sloni rakovinu?

Tým amerických vědců se zabýval otázkou, jak je možné, že u dlouhověkých živočichů velkých rozměrů dochází k propuknutí rakovinného bujení jen velmi vzácně. V novém výzkumu se výzkumníci zaměřili na slony, kteří mají až 100krát více buněk než lidé. Statisticky vzato by měla být jejich těla plná nádorů, leč pravdou je pravý opak.
Do výzkumu se společně pustili dětský onkolog Joshua Schiffman z University of Utah a biolog Carlo Maley z Arizona State University. Dvojici vědců se podařilo odhalit, že nízká náchylnost slonů afrických k rakovině je zakódována v jejich genomu. U majestátních zvířat byly objeveny 4 desítky kopií silných protirakovinných genů. Ty mají schopnost zbavit se potencionálních rakovinových buněk dříve, než mohou dorůst do nádorů.
Zmíněných 40 kopií genu obsahuje protein p53, který patří mezi nejdokonalejší mechanismy prevence rakoviny. Právě tento protein brání poškozeným buňkám v jejich dalším dělení. Alespoň dokud nedojde k jejich opravě. Případně je podněcuje k tomu, aby spáchaly sebevraždu.
Naproti tomu u lidí nalezneme jen dvě kopie genu p53 – od každého rodiče dostáváme do vínku jeden. V tomto ohledu nejsme zdaleka tak dobře vybaveni jako sloni. Proto je náš druh k rakovině mnohem více náchylnější. Evoluce zkrátka nebyla ke všem stejně štědrá.
Sloni však nejsou jedinými zvířaty, jež se kvůli svým protirakovinným mechanismům těší zájmu vědecké obce. Podobně jsou na tom například velryby, tvorové mnohem větší než sloni. Jejich robustní těla však také nejsou prošpikována nádory. Mají totiž velmi dobře fungující mechanismus opravy poškozených buněk.
Velikostí zvířat a jejich náchylností k rakovině se jako první zabýval epidemiolog Richard Peto (*1943) z University of Oxford již koncem 70. let minulého století. Podobná pozorování, že výskyt rakoviny nelze dávat do souvislosti s množstvím buněk v organismu, jsou na počest britského vědce označována jako Petův paradox.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o