Věda

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

Obdobné biologické hodiny, jaké řídí u lidí například rytmus spánku a bdění, můžeme pozorovat též u slunečnic. Přes den se otáčejí za zdrojem slunečního světla, přes noc je pak vnitřní časomíra přiměje otočit se znovu ze západu na východ a počkat na další svítání. Jak tento mechanismus funguje?

Co se děje na poli osetém slunečnicí roční (Helianthus annuus)? Listy a poupata se den co den otáčejí za slunečním světlem. Ráno jsou natočeny k východu a pak přibližně kopírují pohyb slunce po obloze, až večer míří téměř k západu. Přes noc se pak zase přetočí zpátky, aby byly připravené, až slunce znovu vyjde.
Vzniká však mylná představa, že se otáčejí květenství těchto rostlin. Pravda však je, že tento pohyb vykonávají pouze mladá, nerozvinutá květenství – tedy poupata a listy. Díky tomuto mechanismu zachytí plochy jednotlivých listů více světla, což je důležité kvůli fotosyntéze.
Výzkumem cirkadiánních rytmů (tzv. biologické hodiny) slunečnic se zabýval biolog Hagop Atamian spolu se svými kolegy z University of California. Výzkumný tým přišel se zjištěním, že otáčivý pohyb rostlinám umožňuje rozdílná rychlost růstu východní a západní strany stonku a řapíků listů. Buňky se prodlužují nerovnoměrně (na jedné straně v noci na druhé ve dne) a podle toho se pak stonek naklání na jednu či druhou stranu.
Poté, co slunečnice plně rozkvetou, otáčení postupně ustává. Plně rozvinutá květenství směřují zpravidla k východu, čímž se vyhnou přímému polednímu žáru. Po rozednění tak dojde také k rychlejšímu odpaření ranní rosy, což je dobrá prevence před vznikem různých plísní. Listy dospělých rostlin zůstávají natočeny obvykle k jihu.
Profesor Atamian se zabýval také problematikou vlivu pohybu rostlin na jejich opylování. „Otáčivá rozvíjející se květenství jsou mnohem více teplejší než ta orientovaná stabilně jedním směrem. A právě nahřáté květy přitahují mnohem více opylovače,“vysvětluje, proč jsou slunečnice včelami tak vyhledávané. Z tohoto zjištění rovněž vyplývá, proč opylené květy v pohybu postupně ustávají. Již není třeba nikoho lákat.
Vědci se zároveň přesvědčili, že to není samotné světlo, co iniciuje růst a pohyb stonku. Ve směru slunce se totiž rostliny otáčejí i když je zatažená obloha. V pohyby pokračují dokonce i nějakou dobu poté, co byly experimentálně přemístěny do laboratoře.
Vnitřní hodiny tak ovlivňují pohyby těchto rostlin nejenom v noci, ale i přes den, kdy jim pomáhají najít nejlepší místo na Slunci. Na místo toho, aby se otáčeli přímo za Sluncem, otáčejí se ve směru, kterým předpokládají, že se nachází.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Sokol stěhovavý vyhlíží svou kořist z velké výšky.

Sokol stěhovavý – nejrychlejší dravec světa i zdařilý manipulátor

21. století21.7.2017
Mapa hlavních tektonických desek.

Kam putují kontinenty?

21. století18.7.2017
Mezi zdravotnickými systémy ve světě jsou obrovské rozdíly.

V jakých zemích je nejlepší zdravotní péče?

21. století14.7.2017
Tvář sochy Ježíše z Mexika.

V Mexiku objevena socha s lidskými zuby

21. století11.7.2017
Babylonská věž

Hospodinova pomsta: Babylónské zmatení jazyků

21. století7.7.2017
Ztvárnění Kristovy poslední večeře na obrazu německého výtvarníka Fritze von Uhdeho.

Záhady kolem Ježíšovy poslední večeře

21. století4.7.2017
Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. Neobnovuje se totiž dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí obyvkle stovky let.

Co vězí za zbarvením půdy?

21. století20.6.2017
Další přírůstek – vlnovitý oblak asperitas

Když se stahují mračna!

21. století16.6.2017
Od roku 1972 Měsíc čeká na lidskou společnost.

Vrátí se lidstvo k Měsíci již v příštím roce?

21. století15.6.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o