Věda

Saturnův měsíc Mimas: Hvězda smrti v naší sluneční soustavě

Saturnův měsíc Mimas: Hvězda smrti v naší sluneční soustavě

Astronomové své dalekohledy zaměřují na nejvzdálenější místa vesmíru, přesto je i v naší sluneční soustavě řada objektů, které na své důkladné prozkoumání ještě čekají. Skvělým objevitelem je v tomto ohledu sonda Cassini, která již 12 let zkoumá Saturn a jeho okolí.

Sonda se nevěnuje jen krasavci mezi planetami – Saturnu, ale i jeho oběžnicím. Naposledy si z blízka prohlédla měsíček Mimas. Termín měsíček je vskutku na místě, protože Mimas je mrňous, jeho průměr je pouhých 400 kilometrů, což je méně, než měří Česká republika od západu na východ. I přesto je tento miniměsíc v mnoha ohledech zajímavý. Je to například nejmenší těleso, které se v naší sluneční soustavě dokázalo zformovat do tvaru koule.

Mimas byl objeven již v roce 1789 anglicko-německým astronomem Williamem Herschelem. První detailnější informace o něm přinesla až americká sonda Voyager 1, která kolem něj prolétla v roce 1980. Pořízené fotografie ukázaly, že Mimas kdysi potkala dramatická událost v podobě srážky s jiným tělesem. Značnou část povrchu měsíce totiž zabírá impaktní kráter – pozůstatek srážky, která se pro Mimas málem stala osudnou. Kráter, který by ve stejném poměru na Zemi zakryl celou Severní Ameriku, nese jméno právě po objeviteli Mimase Williamu Herschelovi.

Díky průzkumu sondou Cassini mají nyní vědci přibližný scénář, jak k celé události došlo. Kdysi dávno se Mimas srazil s tělesem, jehož průměr přesahoval deset kilometrů. To není v kosmických měřítcích mnoho, ba naopak, ale i tak dokázal tento kus hmoty na Mimasu nadělat slušnou paseku.

Nejen že zde vyhloubil 140 kilometrů široký a 10 kilometrů hluboký kráter, uvnitř kterého jsou šest kilometrů vysoké hory. Impakt navíc značně poškodil vnitřní stavbu Mimasu. Trhliny v jeho kůře jsou dodnes patrné. Kdyby planetka, která se s tímto měsíčkem srazila, byla jen o chlup rychlejší, žádný Mimas by již dnes neexistoval. Není bez zajímavosti, že Mimas je velmi podobný Hvězdě smrti z filmové série Hvězdných válek.

Herschelův kráter je dnes zachován v podstatě v nezměněné podobě. Sonda Cassini upřesnila měření teploty povrchu Saturnova měsíce, která se pohybuje pod 200 stupni Celsia. Při takové teplotě se vodní led stává extrémně tvrdým a tak brání změnám na povrchu. A jak nízká hustota Mimasu napovídá, právě vodní led je jeho základním stavebním materiálem. Mimas je tak svým způsobem zakonzervován a po miliony let se jeho tvář mění jen minimálně.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Dogs, jackals, wolves, and foxes
London R.H. Porter 1890 
http://www.biodiversitylibrary.org/item/57042

Falklandský „vlk“ byl spíše jako šakal

21. století24.3.2017
Samec čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Ptáci v ČR stále ubývají

21. století21.3.2017
Strach má velké oči. Ukázalo se, že více než čtvrtina dětí ze zkoumaného vzorku (viz studie profesora Mareše) si kvůli obavám nepamatovala nic podstatného z toho, co jim zdravotnický personál v ordinaci říkal.

Z čeho jde strach aneb Bát se je zdravé!

21. století17.3.2017
Nový výzkum popírá, že by mezi migrací a kriminalitou byla zvýšená souvislost

Aktuální výzkum: Jaká je souvislost mezi migrací a kriminalitou?

21. století14.3.2017
Rockerům psychicky pomáhá přítomnost publika.

Vědecká studie: Rocker se nadře stejně jako dřevorubec!

21. století10.3.2017
Choroba je pro pacienty často zdrojem depresí. Důvodem je jejich neschopnost vést plnohodnotný život.

Alergie na vodu? Vzácná, ale reálná nemoc

21. století3.3.2017
Hlenky jsou na první pohled nevzhlednými organismy. Ve vlhkém prostředí na rozkládajících se stromech tvoří různobarevné slizovité povlaky.

Učit se dá i bez mozku!

21. století28.2.2017
Polychlorované bifenyly byly masově používané od 30. do 70. let minulého století.

Toxické znečištění se nevyhnulo ani hlubokomořským příkopům

21. století24.2.2017
Obr. 1 - paperfuge

Hračka jako inspirace pro ruční krevní centrifugu

21. století21.2.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o