Věda

Stane se hyperloop revolucí v přepravě?

Stane se hyperloop revolucí v přepravě?

Na počátku byla vize Elona Muska o novém druhu osobní přepravy – rychlejším a levnějším než současné nejmodernější rychlovlaky. Nápad strhl lavinu. Začaly vznikat prototypy kapslí i testovací dráhy. Zní to neuvěřitelně, ale pokud vše půjde, jak má, bude možné již počátkem příštího desetiletí svištět v uzavřeném tunelu téměř rychlostí zvuku. Zatím alespoň v Kalifornii.

Princip takzvaného hyperloopu spočívá v tom, že pasažéři nastoupí do aerodynamické hliníkové kapsle, která putuje v uzavřeném ocelovém tubusu na vzduchovém polštáři do kýžené destinace. Jednotlivé kapsle hyperloopu by se měly pohybovat rychlostí až 1 220 kilometrů za hodinu. Tato technologie by mohla na středně dlouhých tratích nahradit vlaky i letadla. Případně se alespoň stát jejich alternativou. Musk věří, že hyperloop bude brán po automobilech, letadlech, vlacích a lodích jako pátý způsob přepravy.

Navržený systém má být energeticky soběstačný, neboť na ocelové konstrukci tubusu se mají nacházet solární panely a baterie, ve kterých se bude akumulovat energie pro noční režim.

Těžko říct, co by se dělo, kdyby s podobným nápadem přišel někdo jiný než zakladatel SpaceX, automobilky Tesla Motors či platebního systému PayPal. Muskovi se zkrátka nelíbilo trčet v dopravních zácpách, které k Los Angeles patří jako vodní kanály k Benátkám. Nebyl spokojený ani s navrhovaným konceptem rychlovlaku, jenž má zhruba do deseti let pendlovat mezi Los Angeles a San Franciscem. Důvod? Předražené a příliš pomalé.

A tak Musk přišel s návrhem vlastního řešení. Jak už u něj bývá zvykem, zase je o krok napřed. Podobně jako francouzský spisovatel a vizionář Jules Verne (1828 – 1905), který na stránkách svých knih popisoval vynálezy, jež měly světlo světa teprve spatřit. Rozpočet Muskova projektu je o desítky miliard nižší než projekt rychlovlaku. Pylony nesoucí ocelový tunel je totiž možné vztyčit vedle stávající silnice.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

„Protože problémy zažívacího traktu předcházejí často ty  motorické o mnoho let, předpokládali jsme, že bakterie ve střevech mohou přispívat ke vzniku Parkinsonovy choroby,“ vysvětluje Mazmanian, co je k výzkumu vedlo.

Vědci zkoumali, zda vzniká Parkinsonova choroba ve střevech

21. století23.5.2017
V rámci workshopu na téma „Distribuované zdroje a úložiště energie“ představili odborníci nejenom řešení aktuálních otázek, ale také řešení pro blízkou budoucnost.

Jak vidí odborníci budoucnost získávání a skladování energie?

21. století19.5.2017
Zahajovací ceremoniál nezapřel, jaký režim v pořádající zemi vládl.

Moskevská olympiáda: Bojkot za invazi!

21. století16.5.2017
Podle posledních výzkumů je na Enceladu takové prostředí, které by umožňovalo vznik života.

Existuje ve sluneční soustavě náhradní útočiště?

21. století12.5.2017
Za útvary označované jako vílí kruhy může kombinace aktivity společenského hmyzu a rostlin.

Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna

21. století9.5.2017
V době ledové mamuti obývali severní, střední i západní Evropu a vyskytovali se i v Severní Americe a Asii.

Jakými nemocemi trpěli mamuti?

21. století5.5.2017
K prvotnímu vyšetření útvaru na kůži používají dermatologové kapesní mikroskop dermatoskop.

Umělá inteligence odhalí rakovinu kůže včas

21. století28.4.2017
Modified by CombineZP

S ultrazvukem je brandy archivní za pár dní

21. století25.4.2017
Filmový materiál z počátků dějin filmu.

Jak se rozvíjela kina u nás?

21. století21.4.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o