Věda

Stane se hyperloop revolucí v přepravě?

Stane se hyperloop revolucí v přepravě?

Na počátku byla vize Elona Muska o novém druhu osobní přepravy – rychlejším a levnějším než současné nejmodernější rychlovlaky. Nápad strhl lavinu. Začaly vznikat prototypy kapslí i testovací dráhy. Zní to neuvěřitelně, ale pokud vše půjde, jak má, bude možné již počátkem příštího desetiletí svištět v uzavřeném tunelu téměř rychlostí zvuku. Zatím alespoň v Kalifornii.

Princip takzvaného hyperloopu spočívá v tom, že pasažéři nastoupí do aerodynamické hliníkové kapsle, která putuje v uzavřeném ocelovém tubusu na vzduchovém polštáři do kýžené destinace. Jednotlivé kapsle hyperloopu by se měly pohybovat rychlostí až 1 220 kilometrů za hodinu. Tato technologie by mohla na středně dlouhých tratích nahradit vlaky i letadla. Případně se alespoň stát jejich alternativou. Musk věří, že hyperloop bude brán po automobilech, letadlech, vlacích a lodích jako pátý způsob přepravy.

Navržený systém má být energeticky soběstačný, neboť na ocelové konstrukci tubusu se mají nacházet solární panely a baterie, ve kterých se bude akumulovat energie pro noční režim.

Těžko říct, co by se dělo, kdyby s podobným nápadem přišel někdo jiný než zakladatel SpaceX, automobilky Tesla Motors či platebního systému PayPal. Muskovi se zkrátka nelíbilo trčet v dopravních zácpách, které k Los Angeles patří jako vodní kanály k Benátkám. Nebyl spokojený ani s navrhovaným konceptem rychlovlaku, jenž má zhruba do deseti let pendlovat mezi Los Angeles a San Franciscem. Důvod? Předražené a příliš pomalé.

A tak Musk přišel s návrhem vlastního řešení. Jak už u něj bývá zvykem, zase je o krok napřed. Podobně jako francouzský spisovatel a vizionář Jules Verne (1828 – 1905), který na stránkách svých knih popisoval vynálezy, jež měly světlo světa teprve spatřit. Rozpočet Muskova projektu je o desítky miliard nižší než projekt rychlovlaku. Pylony nesoucí ocelový tunel je totiž možné vztyčit vedle stávající silnice.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

K pohonu letounu sloužily čtyři hvězdicové motory Wright R-1820-97 „Cyclone“, každý o výkonu 895 kW.

Vědci poprvé prozkoumali místo dopadu válečného letounu

21. století17.2.2017
Pohyb, případně růst rostlin ve směru předpokládané polohy Slunce se nazývá heliotropismus.

Proč slunečnice každý den, otáčejí se za sluncem?

21. století14.2.2017
Přínos pro současnou biologii mají stále Wallaceovy myšlenky geografického rozšířených organismů nebo teorie vysvětlující výrazná zbarvení živočichů.

Muž, který také objevil evoluci

21. století7.2.2017
Z telefonických metedat se dá zjistit o člověku téměř vše.

Telefonní záznamy o nás prozradí téměř vše

21. století3.2.2017
Díky rotaci Země se pohyb hvězd ukáže na fotografii s dlouhou expozicí jako soustředné kruhy.

Starověké záznamy ukazují, jak se Země zpomaluje

21. století31.1.2017
Gorgonopsidé byly vrcholovými predátory svrchního permu. Největší jedinci mohli měřit kolem 3,5 metru a vážit až půl tuny.

Nejstarší objevený nádor je starý 255 milionů let

21. století27.1.2017
TB-17G-30DL na cestě s pumami.

První průzkum místa dopadu válečného letounu z druhé světové války

21. století25.1.2017
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

V Milovicích se začínají objevovat vzácné druhy rostlin a živočichů

21. století20.1.2017
Současná velryba

Odkud se vzaly gigantické velryby? Z malého býložravce!

21. století17.1.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o