Věda

Živá svačinka pro ostříže

Živá svačinka pro ostříže

Ostříži jižní, kteří žijí převážně na ostrovech Středozemního moře, mají podle odborníků nevídanou schopnost – dokážou uvěznit malé ptáčky v prohlubních přímořských skalisek. Šetří si je tak jako „sváču na potom“.

LatinsOdborník na vztahy živočichů Abdeljebbar Qninba z Mohammedovy univerzity v Rabatu, provedl se svým týmem studii na populaci ostřížů na marockém ostrově Mogador. Zde zoologové zaznamenali několik malých ptáčků uvězněných v dutinách útesů. Ptáci měli vytrhaná ocasní pera a zmrzačená křídla – nemohli tedy uletět. Vědci se domnívají, že by tito „vězni“ mohli znamenat, že si ostříži v době hojnosti uchovávají kořist živou, aby byla čerstvá. Rodiče tak mohou zůstat v hnízdě a v případě, že mají mláďata hlad, sáhnout po živé svačince.

Podle odborníků potravu hromadí v době hojnosti řada zvířat. V přírodě ale nikdy nebylo pozorováno, aby si obratlovec – s výjimkou člověka, uchovával potravou živou. Pokud se tedy potvrdí, že jsou malí uvěznění ptáčkové dílem ostřížů, bude se v živočišné říši jednat o naprosto unikátní jev.

Uprchlíci nebo živý špajz?

Všichni zoologové ale nadšení marockých vědců nesdílejí. Řada odborníků se shoduje na tom, že několik zmrzačených a uvězněných ptáčků ještě ostřížům výsadní místo v živočišné říši nezajistí.

Jedním ze skeptických vědců je evoluční biolog Rob Simmons z Univerzity v Kapském městě. Nevěří, že jsou ostříži natolik inteligentní, aby si tímto způsobem uchovávali kořist. Doktor biologie Simmons se domnívá, že uvěznění ptáčci jsou jednoduše oběti, kterým se podařilo uprchnout dravcům. Na svém útěku přitom zapadli do prohlubní ve skaliscích. Tento názor je podpořen faktem, že dravci svou oběť často nejprve zbaví peří a až poté usmrtí. Poranění ptáčci na ostrově Mogador tedy mohou být jednoduše uprchlíky.

Zda se ostříži jižní dostanou do živočišné síně slávy, tedy zatím není jisté. Výzkumy na ostrově Mogador a dalších lokalitách, kde se tito dravci vyskytují, budou nicméně pokračovat a je možné, že definitivní odpověď budeme brzy znát.

Věda
Časopis, který by vás mohl zajímat

Více z Věda

Proč rejsek nedostal Nobelovu cenu?

Věda13.10.2017

Alchymie jako cesta do neznáma

Věda10.10.2017

Záhada Piltdownského člověka konečně vyřešena!

Věda6.10.2017

Tvoří mravenčí larvy speciální kastu?

Věda3.10.2017

Křížem krážem vulkanickým středohořím

Věda29.9.2017

Tajuplný Teotihuacán – mezi Sluncem a Měsícem

Věda26.9.2017

Tajemství parního stroje: krok k průmyslové revoluci

Věda22.9.2017

Kdy začal člověk nadávat?

Věda19.9.2017

Kdy je únava už opravdu problém?

Věda15.9.2017

Výjimečný internetový magazín zabývající se nejzajímavějšími články z oblasti vědy a poznání, planety Země, historie, zajímavostí a lifestyle!

Copyright © RF-Hobby s.r.o