Pochází z německé židovské rodiny, která podniká v kovoprůmyslu. Moritz Hochschild se drží tradičního oboru. Štěstí se nakonec vydá hledat do Jižní Ameriky.

Skvěle odhadne, že těžba kovů je v této zeměpisné oblasti zatím neprobádaným oborem, a v roce 1911 zakládá firmu Hochschild Mining.

Z ní po první světové válce postupně buduje obří impérium, které se zabývá těžbou cínové rudy a zároveň s ní obchoduje. Jeho aktivity se týkají Bolívie, Peru nebo Chile.

Hochschild (1881–1965) si získává pověst mimořádně tvrdého obchodníka, který se s nikým nemazlí.

Využije prezidenta

Moritzova firma se ve 30. letech 20. století ocitá na vrcholu. Její šéf obrovsky zbohatne. Dosáhne silného vlivu nejenom ekonomického, ale i politického. Zároveň velice pečlivě sleduje vývoj ve svém rodném Německu.

Není lhostejný k situaci tamních Židů, která se současně s nástupem nacistického vůdce Adolfa Hitlera (1889 – 1945) k moci rapidně zhoršuje. Sám Žid, Hochschild chce pomoci svým pronásledovaným souvěrcům.

Má blízko k bolívijskému prezidentovi Germánu Buschovi (1903 – 1939), který do úřadu nastupuje v roce 1937. Svých styků Moritz brzy náležitě využije. Bolívie v létě 1938 otevírá hranice uprchlíkům z Evropy.

O zásluhách mlčí

Vstřícnost bolívijského prezidenta Busche je nečekaná. On sám by se ale k takovému činu sotva odhodlal. Za vším stojí jeho přítel, Don Mauricio. Není jím nikdo jiný než právě Moritz Hochschild.

Ze svých peněz poté platí hned dvě organizace, které mají zachraňovat osoby nepohodlné nacistům. Jako první zakládá Společnost pro podporu židovských přistěhovalců. Jejím prostřednictvím finančně pomáhá rodinám, které utekly před Hitlerovým řáděním do Bolívie.

Jeho v pořadí druhým „dítkem“ je Společnost pro osidlování Bolívie. Ta skupuje pozemky, na nichž se mohou židovští přistěhovalci usadit.

„Jsem přesvědčen, že Hochschild byl součástí antifašistického hnutí,“ uvádí současný bolivijský historik Edgar Ramirez. Zachránce více než 9000 Židů měl podle něj úzké spojení s odpůrci Hitlerova režimu.

Vypovídají o tom archivní dokumenty, i když sám Hochschild se svými zásluhami nikdy nechlubil.

(Zdroj: HISTORY revue)