Když se řekne Casanova, všichni si představí svůdníka, který se stále jen motá kolem krásných žen a sladkými řečičkami se jim snaží dostat pod sukně. Jenže Casanova je mnohem víc.

Giacomo Girolamo Casanova (1725–1798) není jen obyčejný sukničkář…Je dobrodruh, spisovatel, diplomat, léčitel, duchovní, zednář, špión, mistr intrik a improvizace, hvězda společnosti a milovník života, který se řítí Evropou a za sebou nechává nesmazatelnou stopu vášně a běsnících manželů.

Zakřiknutý nemocný kluk

Narodí se přesně před 300 lety v Benátkách do rodiny herců, i když se povídá, že by mohl být modré krve, neboť jeho skutečným otcem je možná šlechtic Michele Grimani (1697–1775).

Jako kluk je zakřiknutý, chudokrevný, věčně nemocný a víceméně opuštěný. Otec zemřel, matka putuje Evropou z jednoho jeviště na druhé a na starost ho proto dostává babička.

Naštěstí se objeví abbé Gozzi, první z řady sponzorů, který se inteligentního mladíka ujme. Učí ho řecky i latinsky, vysvětlí mu základy Aristotelovy logiky, naučí ho hrát na housle a financuje jeho studia práv na padovské univerzitě.

Ženy jako smysl života

Svůj smysl života však objeví mimo učební plán. Je mu 16 let když přijde o panictví, rovnou se dvěma dívkami, a uvědomí si, že ženy jsou právě tím, pro co stojí za to žít.

Zejména když zjistí, že k tomu, aby si získal přízeň kterékoli z nich, mu stačí umět naslouchat, obratně žonglovat s lichotkami a vypilovat obdivné pohledy.

Nejčastěji si vybírá vdané dámy, které trpí ve vztazích s lhostejnými nebo třeba despotickými muži, bohužel si však nedá pokoj ani s milenkami, dcerami a manželkami svých mecenášů a vlivných přátel, takže je nucen často měnit místo svého pobytu.

Mříže vězení ho nezastaví

Ne vždy to však stihne, takže občas končí ve vězení. Nejznámějším je v tomto ohledu rok 1755, kdy se za ním zavřou mříže přísně střežené benátské věznice Piombi.

Za „zhýralosti spáchané na vdaných ženách, zneuctění církve, oklamání urozených pánů a obecně nebezpečné chování“ má strávit za mřížemi 5 let, ale dlouho se ve vězení nezdrží. Už v listopadu 1756 uprchne.

Přes střechu se dostane na svobodu a s pomocí přátel zmizí za hranicemi. Cestuje po Evropě, od Paříže přes Madrid a Prahu až po Petrohrad a rozhodně se nenudí.

Špion s řádem od papeže

Kromě desítek milostných dobrodružství se stane členem zednářské lóže, pracuje jako špion pro francouzskou i portugalskou vládu, pro zednáře a nakonec i pro inkvizici. Věnuje se vášnivě hazardu, kterému propadl už na univerzitě.

Uspořádá v Paříži první loterii, fušuje do okultismu a všechno mu díky jeho inteligenci a ničím neomezené výřečnosti vychází. Všude, kam zavítá, dokáže rychle proniknout do té nejvybranější společnosti. Jede na plný plyn až do 60 let.

Roky divokého života a tisíce kilometrů na cestách si však vyberou daň na jeho vzhledu, energii i šarmu. V Benátkách se dostává do sporu s aristokracií a je nucen hledat nové útočiště.

To nakonec v roce 1785 najde na zámku v českém Duchcově, kde se na pozvání hraběte Karla Josefa Valdštejna (1755–1814) stává knihovníkem.