Příběh jihočeského města pojmenovaného po biblické hoře v Nazaretu se píše už 600 let. Vše začalo na jaře roku 1420, kdy si ostrožnu nad řekou Lužnicí vybrali husité pro založení obce, ve které si budou všichni rovni.
Brzy po jejím založení si zvolili do svého čela čtyři správce, z nichž největší proslulosti dosáhl Jan Žižka z Trocnova.
Město představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně.
Tábor se v té době hodně rozrůstal a na konci husitských válek město čítalo přes 600 domů se zhruba 3000 obyvateli.
První velkou ránu zasadila „Táborské republice“ bitva u Lipan. Město se však dokázalo bez větší újmy na svém postavení smířit s úhlavním nepřítelem Zikmundem Lucemburským, jehož přijalo za krále. Nový panovník 25. ledna 1437 vydal Táboru listinu, v níž obec slavnostně prohlásil královským městem se všemi právy a výsadami a udělil mu znak.
Určitý druh revolty však v Táborských zůstal, o několik desítek let později odmítli vojenskou pomoc Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům, účastnili se protihabsburského povstání, otevřeli zde první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem v rakouské monarchii a tragickou smrt tu během heydrichiády společně s dalšími nalezl i Josef Lukeš, jehož příběh inspiroval Jana Drdu k napsání povídky Vyšší princip.
Ale zpět k výročí 600 let od založení města, které si bude Tábor po celý letošní rok připomínat řadou akcí. Mimo jiné 24. 3. křtem nově vydané knihy Tábor – O městě pevnosti či 18. 4. akcí Dobytí hradiště, kdy bude slavnostně otevřena nová expozice v Bechyňské bráně, která přiblíží dějiny Tábora od pravěku až po třicetiletou válku. 27. 6. připomene Rekonstrukce historické bitvy skutečnou událost, kdy se Táborští bránili útoku Rožmberků, nebude chybět ani historické tržiště s ukázkami řemesel a dobovým ležením vojsk. Výjimečný hudební zážitek přinese 6. 7. slavnostní koncert Má vlast na břehu vodní nádrže Jordán. Polovina září pak bude tradičně patřit mezinárodnímu festivalu Táborská setkání 11.‒13. 9. Programový jídelníček bude nepřeberný – průvody v historických kostýmech, středověké tržiště, Táborský jarmark, ohňostroj, koncerty středověké i současné populární hudby, vystoupení skupin historického šermu, rytířské souboje, sokolnická představení a spoustu dalších akcí.
Seznámili se na podzim 1905 v Paříži. Napřesrok se Eduard s dcerou železničního zřízence Annou zasnoubí. Záhy si oba změní svá křestní jména. Zatímco Eduard Beneš (1884–1948) sáhne po zvučnějším Edvardovi, z Anny Vlčkové (1885–1974) se na jeho přání stává Hana, aby mu prý nepřipomínala bývalou láskou. V listopadu 1909 mají v Praze skromnou svatbu. […]
„Jaký nesmysl zas po mně bude chtít,“ povzdechne si císař Napoleon III. Právě mu oznámili, že jeho bratranec, hrabě Léon, žádá o přijetí. Tento nemanželský syn slavného Bonaparta nezná míru a nemá zábrany. Charles Léon (1806–1881) byl prvním synem Napoleona Bonaparta (1769–1821), sice nemanželským, ale osudově důležitým. Stal se pro císaře důkazem, že je […]
Záplava bojovníků v křižáckých pláštích se znenadání vrhá na překvapené muslimské vojsko. Útok je tak drtivý, že i sám sultán bere nohy na ramena a jen díky rychlému velbloudovi si zachraňuje holý život. Uplynuly tři roky od chvíle, kdy se kurdský vojenský velitel Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb (asi 1137–1193), známý jako Saladin neboli Zbožný, […]
Dostal zakázku od Českých Budějovic. Hlavní mušli Samsonovy kašny mistr Horn vytesá v kamenolomu u Besednice nedaleko Českého Krumlova. Nádrž má tak velký průměr, že se nevejde ani do jedné z budějovických bran. Radním proto nezbývá než improvizovat… Kvůli těžbě stříbra má středověká Kutná Hora problém s nedostatkem pitné vody, protože horníci při práci […]
