Historie dřevěné kaple ve Starých Hamrech na Gruni v Moravskoslezských Beskydech se píše již 250 let.
Tehdy zde místní rolník-pasekář Šimon Tomeček postavil na kamenný podstavec dřevěnou sošku Panny Marie, aby ochraňovala formany na cestě ze Slezska na Slovensko.
Prakticky okamžitě se zde začali scházet lidé z blízkých i vzdálenějších míst k modlitbám pod širým nebem.
V roce 1847 nechal Jan Špaček, kaplan v Borové v Malenovicích, pod kterou Gruň tehdy spadal, stlouci z prken jednoduchý přístřešek jako provizorní kapli. Farář v Domaslavicích u Frýdku, Filip Habernal, který byl spolužákem a přítelem Jana Špačka, určil ve své závěti z roku 1868 výnos ze dvou domaslavických rolí na výstavbu větší kaple či kostela.
Díky tomu mohly být v roce 1887 vyzděny základy a v okolí se na Gruni začalo kácet dřevo na stavbu. Tu podle plánů frýdeckého stavitele Heinricha v roce 1890 realizoval tesařský mistr Stanislav Pětroš, rovněž z Frýdku.
Kostel je postaven v severském slohu, který navazuje na tradice místní lidové architektury. V severském slohu je postaven i dřevěný kostel sv. Bedřicha v nedaleké Bílé.
17 metrů dlouhá, 10 metrů široká budova má věž vysokou 20 metrů. Do ní byly v roce 1891 instalovány dva zvony od zvonařské firmy Hilcer z Vídně. 1. října 1891 byly jak zvony, tak kostel vysvěceny.
Roku 1959 sem byla zavedena elektřina, v 70. letech původní doškovou střechu nahradila plechová krytina. 8. října 2002 byl kostel prohlášen kulturní památkou.