Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Mutanti na talíři! – Máme se bát geneticky upravených potravin?

Geneticky modifikované plodiny se na trh dostaly v 90. letech 20. století. Dnes se takto pěstuje sója, kukuřice, bavlník nebo řepka. Přesto, že za dvacet let tzv. GM rostliny nezpůsobily jediný zdravotní problém, jsou považovány za nebezpečné. Proč?

Geneticky modifikované potraviny lidé na celém světě konzumují již 20 let. Ve 28 zemích světa produkuje takto upravené rostliny 18 milionů pěstitelů. Stále se také zvyšuje produkce GM dobytka a drůbeže. Proč tedy mají lidé z takových potravin obavy?

Na počátku byl žabí gen

Genové inženýrství se zrodilo v roce 1973, kdy dva američtí výzkumníci Herbert Boyer (*1936) a Stanley Cohen (*1935) vnesli gen žáby do DNA bakterie. Úspěšnost experimentu vědci poznali podle toho, že bakterie začala produkovat žabí bílkovinu.

Tímto způsobem vznikly první geneticky modifikované organismy (GMO), tedy takoví živočichové, rostliny a bakterie, jejichž DNA byla úmyslně změněna. A to navíc způsobem, jehož by se přirozenou cestou nedosáhlo.

Způsob, jakým se cílená genetická modifikace provádí, se nazývá metodou rekombinantní DNA. Tato technika expertům umožňuje „vystřihnout“ gen z DNA jednoho organismu a vnést ho do genomu jiného.

Na rozdíl od přírody, která má také své metody, jak pozměnit genetickou výbavu organismů, umožňuje metoda cílené modifikace přenést vlastnosti i mezi nepříbuznými druhy. To prokázali již na samém začátku Boyer a Cohen svým experimentem s žabí bakterií.

Genetická modifikace v pravěku

Genetická modifikace sice vznikla až ve druhé polovině 20. století, ale lidé něco podobného prováděli již dávno, i když nejdřív nevědomě. Před 10 000 lety, kdy se člověk stal zemědělcem, vybíral si pro osev ta nejlepší zrna a pro chov nejsilnější dobytek.

Tato činnost se dnes označuje jako šlechtitelství výběrem. Pro množení se vybírají jedinci s nejlepšími vlastnosti, což vede k předávání vybraných vlastností do dalších generací.

Člověk si toto pravidlo brzy uvědomil a šlechtil rostliny i dobytek dávno před objevením principů dědičnosti, kterými se zabýval až Johann Gregor Mendel (1822–1884) v 19. století.

I když Mendel zasvětil celý život genetice, k uznání vědeckého přínosu došlo až po jeho smrti. Definitivně pak byla genetika jako věda uznána ve 20. století, kdy T. H. Morgan (1866–1945) dokázal spojitost mezi chromozomy a dědičností.

Lidské poznání o strukturách souvisejících s mezigeneračním přenosem vlastností – genů, chromozomů, DNA – se postupně zlepšovalo.

Proto mohla vzniknout dnes obsáhlá a rychle rostoucí oblast genového inženýrství, která je matkou i geneticky modifikovaných potravin.

Na světě je superrajče a supertabák

Ke genetické modifikaci rostlin slouží dvě metody rekombinantní DNA. První z nich je takzvaná cisgenoze, tedy přenos pouze v rámci jednoho druhu nebo příbuzných druhů.

Tento způsob nepracuje s žádnou cizí DNA. V organismech je „pouze“ změněna funkce vlastních genů.

Na rozdíl od toho při metodě nazvané transgenoze je možné přenášet geny mezi nepříbuznými organismy.

První rostlinou upravenou pomocí transgenoze se stal v roce 1982 tabák, kterému byla takto přidána vlastnost odolnosti proti antibiotiku kanamycinu.

Tabák je vůbec jednou z nejlépe geneticky modifikovatelných rostlin, proto na začátku většina experimentů s tímto způsobem „vylepšování“ plodin probíhala právě na něm.

Díky své příbuznosti s tabákem se do popředí zájmu genetiků dostalo velmi brzy i rajče. To se dokonce stalo první geneticky modifikovanou potravinou uvedenou na trh.

Amerika – královna GMO!

Rajčata označovaná jako Flavr Savr neměla přidaný žádný cizí gen. V jejich DNA pouze došlo k utlumení činnosti enzymu polygalakturonázy. Tímto krokem se zabránilo měknutí rajčat a zvýšila se jejich pevnost.

Plody tak už nemusely být trhány zelené, aby dozrály během skladování. Pěstitelé je mohli nechat uzrát na polích, a tím se zlepšila jejich chuť.

Kromě oblíbených rajčat, byly v průběhu 90. let na trh uvedeny ještě Bt-brambory a Bt-kukuřice – obojí geneticky modifikované potraviny tak, aby produkovaly vlastní pesticidy, a tím zneškodňovaly hmyzí škůdce.

Všechny tyto kroky se odehrály v USA. Amerika je dodnes největším světovým pěstitelem GM potravin. Před dvěma lety pokrýval světový osev upravenými rostlinami kolem 180 milionů hektarů. Z této rozlohy zaujímaly Spojené státy 40 %.

Společně se dvěma dalšími největšími producenty, jimiž jsou Argentina a Brazílie, pokrývaly tyto tři státy 78 % z celkové světové rozlohy polí osetých geneticky modifikovanými potravinami.

Hradby Evropské unie proti GMO

V porovnání s Amerikou je množství pěstovaných GM plodin v Evropě zanedbatelné. Jedinou povolenou potravinou je zde Bt-kukuřice. Maso z geneticky modifikovaných zvířat není povoleno vůbec.

Důvodem jsou hlavně velice přísná pravidla pro schvalování takových organismů. Evropská unie má totiž pro GMO jeden z nejpřísnějších právních rámců na světě. Hodnocení rizik spojených s upravenými plodinami provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Ten potravinu vyhodnotí z hlediska vlivu na organismus, pak už je na konkrétním členském státu, zda pěstování povolí, či nikoliv.

V Evropské unii je mezi největšími pěstiteli Bt-kukuřice i Česká republika. V roce 2015 zde bylo touto rostlinou osázeno kolem 1000 hektarů.

Proč je v Evropě tak malé zastoupení geneticky modifikovaných potravin je otázkou.

Podle některých odborníků je důvodem hlavně zdlouhavý a finančně i administrativně zdlouhavý proces schvalování pěstování takových plodin. Vliv však může mít i celková nedůvěra k potravinám s uměle upraveným genomem.

Jsou upravené rostliny toxické?

Hlavní příčinou obav je podle biologů obava, že látky produkované upravenými organismy budou pro člověka toxické. Je pravda, že důvodem genetické modifikace rostlin je v současnosti hlavně produkce vlastních pesticidů.

Plodiny vytvářejí látky, které jsou pro hmyz toxické, a zemědělci tak šetří na chemických postřicích.

Další schopností, jíž se komerčně pěstované rostliny vybavují, je odolnost vůči herbicidům. Producenti tak mohou obrovské plochy ošetřit látkami zneškodňujícími plevel, aniž by zemědělské plodině ublížili.

Třetím důvodem je pak odolnost vůči virovým nemocem rostlin.

Všechny tyto vylepšené schopnosti plodin vyžadují, aby rostlina produkovala speciální látky. A některé z nich mohou být skutečně toxické. Ale možný vliv těchto rostlinných jedů je pečlivě testován hned v první fázi schvalovacího procesu. Je proto vyloučené, aby se do komerční produkce dostal nebezpečný GMO.

Hrášek, myši a rakovina

Jenže lidé nemají strach jen z toxicity. Geneticky modifikované rostliny mají, stejně jako běžné plodiny, schopnost vyvolat alergie. Na tuto hrozbu je proto také zaměřen velký díl pozornosti při schvalování nové GM rostliny.

Genetikům se totiž může podařit společně s „vylepšenou“ rostlinou stvořit úplně nový alergen. Je také možné, že ze známého alergenu vloží gen do rostliny, která alergie běžně nevyvolává.

Příkladem může být GM hrášek obohacený o gen fazole schopný řídit produkci vlastních pesticidů. Při laboratorních testech na myších se zjistilo, že upravená rostlina způsobuje u pokusných zvířat vážné alergické reakce. Hrášek proto nikdy nebyl uveden na trh.

Právě podobné příklady v lidech vyvolávají obavy. Ty jsou navíc podporovány nevědeckými nebo podvodnými výzkumy. Takový například provedli v roce 2012 francouzští vědci. Dvě stovky myší nechali 17 měsíců jíst geneticky modifikovanou kukuřici.

Z výsledků vyplynulo, že u testovaných myší byla 5x vyšší úmrtnost než v kontrolní skupině. Samičky navíc trpěly rakovinou mléčné žlázy a u samců se nádory objevovaly na kůži a v ledvinách. Později se však ukázalo, že závěry studie byly zmanipulované.

Může cizí gen přeskočit do naší DNA?

I když v případě francouzských vědců vyšla nakonec vítězně GM kukuřice, a toxicita i alergie jsou obecně pečlivě zkoumané, nacházejí odpůrci upravených potravin řadu dalších důvodů.

Jedním z nich je obava z přenosu genů do lidské DNA.

Je velice málo pravděpodobné, že by se člověk bál produkce vlastních pesticidů, ale obava může být opodstatněná v případě resistence na antibiotika.

Naštěstí je přenos genů velice složitý proces a pravděpodobnost, že by se něco podobného stalo, je zanedbatelná. Přesto výzkumníci testují i stabilitu genů a pro jistotu se snaží vyhnout se potravinám odolným vůči antibiotikům.

Další kapitolou obav je strach z dopadu GMO na životní prostředí.

Hlavními argumenty proti je v tomto ohledu křížení upravených rostlin s „divokými“ nebo ztráta biologické rozmanitosti z důvodu postupné převahy pěstování geneticky modifikovaných rostlin. Vzhledem k tomu, že jsou zatím GM rostliny na celém světě v menšině, je tato otázka aktuální spíše v rámci úvah do budoucnosti.

GMO jako řešení globálních problémů

V současnosti je většina biologů přesvědčena, že geneticky modifikované potraviny by naopak mohly být v mnoha ohledech prospěšné.

Podle analýzy 147 odborných publikací týkajících se GMO se za 20 let jejich pěstování snížila spotřeba chemických pesticidů o 37 %. Výnosy z plodin naopak o 22 % vzrostly.

GM rostliny byly původně stvořeny s cílem přinášet výhody pro pěstitele. Lepší vlastnosti plodin měly zajistit úsporu nákladů, zkvalitnění produkce, zvýšení odolnosti a snížení negativního dopadu velkoplošného pěstování na životní prostředí.

V současné době se v laboratořích vyvíjejí i plodiny s výhodami pro spotřebitele. Příkladem může být zlatá rýže. Tato plodina by měla obsahovat větší množství vitamínu A. Díky tomu by mohla vyřešit problém s podvýživou v některých rozvojových zemích.

Bohužel je tato rostlina od roku 2000, kdy myšlenka vznikla, stále ve stádiu vývoje.

Podobnou utopií jsou zatím potraviny vyvolávající alergie (sója, podzemnice olejná) geneticky upravené tak, aby alergeny neobsahovaly.

Při laboratorních testech na myších se zjistilo, že upravený hrášek způsobuje u pokusných zvířat vážné alergické reakce. (Foto: By Staff at NIMH's Transgenic Core Facility - http://intramural.nimh.nih.gov/tgc/photogallery.html, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7721249) Kukuřice setá je vedle bavlny jednou z nejčastěji používaných GM plodin. (Foto: Autor: burgkirsch, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1078541)
Související články
Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Tento postup otevírá cestu k přesnější diagnostice a cílené léčbě nádorů či zánětlivých onemocnění. Výsledky výzkumu zaměřeného na vývoj nové bioorthogonální […]
Nepoužívané smartphony mohou pomoci snížit množství elektroodpadu i těžbu vzácných kovů…V rámci Mezinárodního dne elektroodpadu na tento aspekt upozorňuje studie Fraunhofer Austria a ukazuje, že jen v českých domácnostech leží 11,3 milionu starých smartphonů plných cenných surovin.   V Evropě se nachází až 642 milionů nevyužívaných smartphonů, z nichž 211 milionů by se po repasování […]
Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad. Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen. […]
Zápisy do prvních tříd budou nově už od poloviny ledna, tedy zhruba o tři měsíce dříve než v posledních letech. Odborníci si od změny slibují, že se podaří dříve podchytit případné problémy, které děti mohou mít. Rodiče tak s dětmi budou mít více času případné nedostatky dohnat.   Podle lékařky a autorky vzdělávacích knih Jany […]
reklama
Historie
Havlíček pokládal Brixen za hnízdo hlupáků
Je to nepříjemné probuzení. Havlíček otevře oči, ale u jeho postele nestojí ani manželka Julie, ani bratr František, nýbrž pražský vrchní komisař Franz Dedera, okresní hejtman Ferdinand Voith a četník s ručnicí.   Karel Havlíček Borovský (1821–1856) je rozespalý, dlouho do noci psal, teprve před chvílí si šel lehnout. Přesto vstane, oblékne si župan a se […]
Největší cirkus světa nadchl Čechy
V cirkusovém stanu, dlouhém 180 metrů, člověk neví, kam upřít zrak dřív. Jsou tu tři manéže, dvě jeviště i 400 metrů dlouhá okružní dráha, stěny lemují klece zvěřinců a pod kopulí se lesknou hrazdy artistů.   Na počátku 20. století je to už 20 let, co se ve Spojených státech zrodil největší cirkus světa Barnum & […]
Zbláznil se Josef Václav Sládek po smrti ženy?
Postel je zbrocená krví. „Zavolej lékaře, něco je špatně,“ naléhá mladičká Emílie na manžela Josefa. Ten ji chytne za ruku a utře jí pot z čela. „Neboj se,“ zašeptá. „Maminka taky rodila dlouhé dva dny. A nakonec všechno dobře dopadlo.“   Budoucí literát Josef Václav Sládek (1845–1912) se narodil ve Zbirohu jako nejstarší z pěti dětí do […]
Sikorsky splnil lidem sen o létajícím koberci
I když jeho otec je lékař a psycholog a medicínu absolvuje také jeho matka, od malička je snem kyjevského rodáka Igora Sikorského letectví.   Ve 14 letech k němu doputuje zpráva o tom, jak bratři Wrightové v Americe uskutečnili svůj průkopnický let. „Tohle bude moje budoucnost,“ rozhoduje se definitivně. Po studiích námořní akademie a strojní fakulty […]
Zajímavosti
Mount Mihara: Sopka sebevrahů!
Bez své lásky nedokáže žít a věří, že když skočí, žár ji okamžitě promění a ona bude stoupat k nebi jako dým. Nezůstane v tom sama. Její příběh se totiž zaryje do japonských dějin a vyvolá vlnu následovníků.   Všechno začne v roce 1933, kdy se jednadvacetiletá studentka tokijské Praktické dívčí školy Kijoko Macumoto zamiluje […]
Kde leží Nulový ostrov?
Kde se nachází začátek Země? Ač se zdá otázka nesmyslná, odpověď je logická. Tam, kde je naprostá nula. Tedy v místě, kde se protíná nultý poledník s rovníkem! A co tam leží? Přeci Nulový ostrov!   Najděte si to magické místo na mapě. Nula stupňů zeměpisné šířky, nula stupňů zeměpisné délky. Když ale přesně do […]
Neandertálci: Co přispěje k jejich konci?
V létě roku 1856 objeví dělníci z lomu v jeskyni Kleine Feldhofer Grotte v Německu části lidské kostry i podivně vypadající lebku. Tehdy ještě netuší, že jde o naše blízké příbuzné, kteří vyhynuli před asi 40 000 lety. Teď už o nich víme hodně. Ale jedna otázka zůstává: co stojí za jejich zánikem?   Neandertálci […]
Tamarín: Extravagantní primát s dvojčaty na zádech
Velikostí připomínají veverku, bez ocasu může mít 18 až 30 centimetrů, ze zoologického hlediska ale náleží mezi primáty. Po naší planetě běhají dvě desítky různých druhů tamarínů a nad některými zůstává rozum stát.   Trvalé bydliště? Oblast Střední Ameriky až po její jižní kolegyni. Mrštným živočichům svědčí zejména severozápadní Kolumbie a povodí Amazonky. Tamaríni totiž […]
Záhady a napětí
Případ Mariana Rajchela: Dostával zprávy od démona?
„Ona z toho pekla nevyjde. Je moje. Každý, kdo se za ni bude modlit, zemře.“ Taková slova údajně v roce 2014 obdrží polský kněz Marian Rajchel (?–2021) od jakéhosi démona. Ne ale někde v temné kryptě při seanci nebo ve zlém snu, ale přes mobilní telefon! Přijdou prý skrze dívku, kterou se neúspěšně snaží zbavit posedlosti. Začala s ním […]
Prokletý velmož Půta Švihovský: Proč se jeho duch vracel z hrobu?
Vzdělaný a zcestovalý šlechtic, nejvyšší zemský sudí, ale také krutý a obávaný pán. Údajně neváhal upálit řemeslníky, zazdít nenasytného mnicha a kohokoli vsadit do žaláře. Podle pověstí ho nakonec odnesl čert přímo z ložnice a dodnes jeho duše bloudí po hradních chodbách. Opravdu si takový konec zasloužil?   Půta Švihovský z Rýzmberka (1450–1504) nebyl jen dalším středověkým […]
Dům oběšených panenek: Záhadná expozice, která má šokovat?
Na první pohled klidná zahrada v malé vsi na Vysočině se mění v děsivou galerii. Mezi větvemi stromů se houpou desítky oběšených panenek, některé bez končetin, jiné s rozbitými tvářemi. Není divu, že tohle místo vyvolává otázky: jde o bizarní umělecký záměr, osobní démony majitele, nebo snad temné varování?   Dům, který stojí na okraji […]
Obývá nejděsivější bažiny světa přízrak smrti?
Na jihu Konga se rozprostírá bažinatý labyrint, kam se bojí vstoupit i místní průvodci. Místo obestírá pověst o duších mrtvých, ale také o tvorovi jménem kongamato, jehož jméno se překládá jako přízrak smrti. Co se skrývá v těchto tlejících mokřadech, jen přírodní hrozby, nebo skutečné setkání s nadpřirozenem?   Dusivá vlhkost se snáší na cestovatele, […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Na malé vesničce jsem našla štěstí
skutecnepribehy.cz
Na malé vesničce jsem našla štěstí
Po smrti maminky jsem chtěla její dům vyklidit a prodat. Ale objevil se tam Petr a mně se najednou už nechtělo pryč. Když mi zemřela maminka, vrátila jsem se do domu, kde jsem vyrůstala. Počítala jsem s tím, že jen trochu uklidím a možná dům časem nabídnu k prodeji. Jenže po pár dnech jsem zjistila, že se tam cítím dobře.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
enigmaplus.cz
Proutkaření: Dokáže ho použít každý?
Popularita proutkaření neustále stoupá, nyní se s virgulí hledají například nemoci v lidském těle. Údajně se může proutkařem stát každý z nás. Otestujte se, zda máte talent! [gallery size="full" id
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
21stoleti.cz
Spojenectví ze severních vod: Při lovu lososů dva druhy vytvářejí alianci
V chladných vodách u pobřeží Britské Kolumbie vědci poprvé zdokumentovali chování, které jinde pozorováno nebylo. Kosatky dravé a plískavice plochočelé z čeledi delfínovítých se zde při lovu lososů ča
Návštěva Francie se pro jugoslávského krále změnila v krvavá jatka
historyplus.cz
Návštěva Francie se pro jugoslávského krále změnila v krvavá jatka
„Jestli z toho chaosu vyjdeme zdrávi, bude to zázrak,“ otočí se král ke svému ministrovi ve chvíli, kdy se torpédoborec Dubrovník přibližuje k přístavu v Marseille na jihu Francie. Tuší zradu. Odjakživa se bál čísla 9. A dnes kalendář ukazuje právě 9. října 1934…   Když Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) usedá 17. října 1921 na
Borůvkovo-levandulový sirup
tisicereceptu.cz
Borůvkovo-levandulový sirup
Lahodná limonáda z tohoto sirupu je báječně osvěžující a plná vitaminů. Do sklenic přidejte kostky ledu a můžete dozdobit lístky čerstvé máty, která přidá svěží vůni navíc. Potřebujete 450 g bor
Mají Francouzi mlsný jazýček?
panidomu.cz
Mají Francouzi mlsný jazýček?
Odpověď je snadná. Ano. Nějak už to mají zakódováno v genech. Typický Francouz si na jídle dává opravdu záležet.   Jídlo je pro něj radost, potěšení, společenská událost. A pozor nejen v restauraci, ale i doma v rodině. Kvalita především Vaření začíná už při nákupu. Sice musíme opustit představu, že se všechno každý den kupuje
S glo vstříc novým technologiím
iluxus.cz
S glo vstříc novým technologiím
Kouř, štiplavý zápach, popel a společenské stigma – to je realita spojená s užíváním klasických cigaret, tak jak ji známe po staletí. Není proto divu, že i v této oblasti hledá moderní věda vhodnější
Vánoce, které vás překvapí
epochanacestach.cz
Vánoce, které vás překvapí
Kde jsou nejlepší Vánoce? Než odpovíte logicky, že doma, zkuste si přečíst, jak to na Ježíška vypadá po světě. Zázrak Vánoc stojí za to zažít kdekoli. Ať se tam zpívá Tichá noc, nebo Narodil se Kristus Pán… Kanada Ještě před Štědrým dnem pořádají Kanaďané pečicí večírky, kdy příchozí pečou vánoční koláčky „cookies“ dle vlastního receptu. Chodí tu Santa
Gymnastika pro prsty
nejsemsama.cz
Gymnastika pro prsty
Artróza malých kloubů v rukou je častým problémem, který dokáže pěkně potrápit. V chladném období se obvykle bolesti zhoršují. Klouby na rukou bývají jedny z nejopotřebovanějších. Bolest v prstech či zápěstí je hodně nepříjemná věc, někdy ani člověk neudrží v rukou hrnek, komplikuje to psaní a spoustu dalších běžných činností. Někdy pomohou prášky proti bolesti, ale jen na ty bychom spoléhat
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
epochaplus.cz
Jak se u nás objevil první vánoční stromek: Překvapení na libeňském zámečku
Vánoční stromek dnes považujeme za neoddělitelný symbol svátků, ale v českých zemích se objevuje poměrně pozdě. Ještě na přelomu 18. a 19. století dominují domácnostem betlémy, chvojí a jednoduchá výzdoba. Zvyk zdobit stromek se šíří z německy mluvících oblastí Evropy. Zelený stromeček ale dlouho zůstává cizí měšťanskému i venkovskému prostředí. Přesto se právě v Praze
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
nasehvezdy.cz
Šílený kvůli známosti své bývalky s Cruisem
Herec z filmu Zmizelá Ben Affleck (53) má srdce rozbité na kousíčky! Alespoň takové zprávy se nesou světem. Drásá ho prý vědomí, že se musí dívat na milostné avantýry své bývalé přítelkyně, herečky
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz