Skupinka gladiátorů míří do středu arény. „Jdoucí na smrt tě zdraví,“ vykřikují směrem k císaři. Koloseum se sice do dějin zapíše především jako místo krvavých zápasů, jde ale také o jedinečný technický div…
Stavba Kolosea je v plném proudu. Podílí se na ní neuvěřitelných 20 000 otroků a zajatců. Základy obří arény položí roku 72 n. l. císař Vespasianus (9–79).
Kvůli budování amfiteátru je z Věčného města až do 40 kilometrů vzdáleného Tivoli vybudována zbrusu nová silnice. V nevelké obci východně od Říma je totiž lom, z jehož kamenů Koloseum vzniká. Celkem na výstavbu arény padne 100 000 m³ travertinu.
Oslavy na 100 dní
Za ohlušujícího jásotu publika se otevře Porta Triumphalis, tedy Vítězná brána, a do Kolosea vstoupí gladiátoři. Aréna je dokončena v roce 80 n. l. za vlády Vespasianova syna Tita (39–81). Ten ji otevře ve velkém stylu.
Oslavy trvají 100 dnů a účastní se jich 3000 gladiátorů. „A v jediném dni i pět tisíc šelem všeho druhu,“ dodává antický historik Suetonius (asi 75–asi 140).
Podzemní bludiště
Ozve se zatroubení a v aréně se zničehonic objeví slon. Otroci ho sem vytáhnou za pomoci kladek z podzemí. Takzvané hypogeum není součástí původní stavby. Vybudovat ho po Titově smrti v roce 81 n. l.
nechává jeho mladší bratr Domitianus (51–96). Pod Koloseem tehdy vyrůstá další síť tunelů a vertikálních šachet.
Proti dešti i slunci
K Věčnému městu se blíží temné bouřkové mraky. Námořníci z válečné flotily z Misena se proto dají do práce a začnou nad Koloseem, které je plné lidí, natahovat plachty. Okolo roku 90 n. l. dostává gladiátorský svatostánek zatahovací střechu.
„Šlo o takzvané velarium, které divákům poskytovalo ochranu jak před sluncem, tak před deštěm,“ vysvětluje současný italský publicista Mauro Poma. Speciální potah je možné nad arénu roztáhnout díky 240 dřevěným stožárům a síti lan.
Osudné zemětřesení
Budovy po celém Věčném městě se třesou a padá z nich omítka. Roku 846 zasáhne Řím silné zemětřesení, které vážně poškodí i Koloseum. K zemi se sesune jeho jižní část.
Ke zhroucení dalších stěn dojde po zemětřesení v roce 1349. Kameny nenechají místní lidé jen tak ležet ladem. Začnou si z nich stavět vlastní domy.