Nová, v pořadí už pátá generace bezdrátových systémů vstupuje na scénu. Nepůjde přitom jen o rychlejší stahování her a seriálů.
5G slibuje přivést k životu futuristickou budoucnost, která se hemží samo-řiditelnými auty, holografickými telefonáty a robotickými operacemi na dálku. Za jakou to ale bude cenu?
Na prahu nového tisíciletí mohl uživatel mobilního telefonu třetí generace bezdrátové technologie (3G) nanejvýš poslat pár textových zpráv a možná trochu pobrouzdat po internetu v nouzi nejvyšší.
Až 4G, která nastoupila po roce 2012, změnila majitelům chytrých telefonů život – v podstatě jim umožnila mít u sebe neustále plnohodnotné PC. Podobnou revoluci nyní chystá 5G.
Čtyřka je pasé
Má k tomu jisté slibné předpoklady. Pátá generace slibuje vysokou přenosovou rychlost, ohromující kapacitu a drastické snížení času odezvy oproti předchozí 4G LTE síti.
Pokud rychlost přenosu dat 4G sítě je 100 megabitů za sekundu, pak u 5G to bude 20 gigabitů. Stáhnutí dvouhodinového filmu bylo na 3G síti záležitostí 26 hodin a na 4G 6 minut, 5G to zvládne za 3,5 sekundy. Obdivuhodná je také odezva.
Zatímco 4G síť odpovídá na příkazy rychlostí něco málo pod 50 milisekund, 5G to zabere 1 milisekundu – tedy 400krát rychleji než mrknutí oka.
Ačkoli rozdíl v řádu milisekund se může zdát zanedbatelný, hraje naprosto klíčovou roli například ve vývoji autonomních vozidel. Samo-řiditelná auta vyžadují nepřetržitý proud dat – čím rychlejší odezva, tím lépe a bezpečněji budou pracovat.
Svět plný chytrých věcí
Očekávání se rozhodně nedrží při zemi. Mluví se o tom, že 5G ovlivní budoucnost průmyslu, dopravy a umožní vznik chytrých měst.
Zásadní je skutečnost, že 5G dokáže podporovat až milion zařízení na km2 – u 4G to je pouze 100 000. Díky tomu spolu budou moci bleskově komunikovat samo-řiditelná auta, průmysloví roboti přestanou být zajatci kabeláže a konečně bude moci být vzkříšen očekávaný „internet věcí“ (IoT) – obrovské množství zařízení, připojených k internetu a komunikujících spolu navzájem.
Surfování na mikrovlnách
Pátá generace místo dosavadních rádiových vln užívá vlnové délky (30–300 GHz), měřené v milimetrech – tedy stejné vlnění jako mikrovlnné trouby.
Zcela novým prostorem v pásmech, která doposud nebyla využita pro komerční připojení, uživatelé získají možnost posílat a přijímat takřka bezedné množství dat.
Na druhou stranu mají tyto velmi vysoké frekvence krátký dosah, který může odklonit kdejaká překážka včetně budov, stromů, a dokonce i deště. To bude vyžadovat vybudování husté infrastruktury, protože doslova každý roh bude muset být osídlen anténami.
Peníze se musejí točit
Právě tyto vysoké počáteční náklady jsou hlavním problémem mainstreamového zavedení nové technologie. Levně z celé věci nevyjde ani konečný uživatel.
Aby mohl využívat 5G technologii, bude muset nahradit všechna svá zařízení novými přístroji s podporou 5G. Na světě existuje asi o 7 procent více mobilů než lidí.
To výhledově znamená odbyt miliard nových mobilů, notebooků a dalších zařízení, což je také důvod, proč jsou operátoři a výrobci z představy 5G tolik nadšeni.
Toxický internet
První zemí, která 5G adaptovala, se v dubnu 2019 stala Jižní Korea, v Evropě pak Monako. V Česku se zatím připravují aukce frekvencí, na kterých 5G sítě poběží.
Na druhou stranu v roce 2018 přerušilo zavádění páté generace bezdrátových systémů hlavní město Belgie, Brusel.
Důvodem byly obavy z možných škodlivých účinků elektromagnetického vlnění na lidské zdraví, před čímž tentýž rok varovala mimo jiné mezinárodní výzva proti zavádění 5G sítí.