Blíží se podzim a vy jste celé léto obhlíželi okolní zahrádky a říkali si, že takové květiny ještě na té své nemáte a taky byste je chtěli? Máte příležitost. Požádejte sousedy o odkopek, alespoň se seznámíte.
Floxy čili plamenky
Je jich spousta druhů, ale ty babičkovské jsou ty, které vyrůstají do výšky 60-100 cm. Dříve zdobily každou venkovskou zahrádku.
Pocházejí ze Severní Ameriky a do Evropy se dostaly v roce 1792. Němečtí a francouzští šlechtitelé pak vykouzlili řadu překrásných barevných odrůd. Právě na podzim se dají množit dělením silnějších trsů.
Srdcovka
Nebo prostě srdíčko. Další zástupce starodávných květin v té nejněžnější podobě. Nejznámější a nejoblíbenější je druh D. spectabillis, který je až 60 cm vysoký. Růžovo-červené květy se objevují od května do června.
Existují ale i nízké druhy cca 30 vysoké, které kvetou až do podzimu. Právě tehdy si můžeme tuto trvalku pomnožit dělením trsu.
Hvozdíky
Možná vás někde na rabátku zaujala drobná fialová kytička vyrůstající ze zelených trsů. Byl to pravděpodobně některý ze skalkových hvozdíků.
Botanický název této květinky rodu Dianthus pochází z řeckého Dios anthos, což v překladu znamená květ Diův (květ boha Dia).
Hvozdík je také symbolem pro Pannu Marii, což dodnes připomíná stále vžitý lidový název planě rostoucího hvozdíku kartouzku – slzičky Panny Marie nebo zkráceně slzičky.
Třapatky, rudbekie
Rozzáří vaši zahradu a jsou celkem nenáročné. Mají rády slunné stanoviště, chráněné před poledním úpalem, ale snesou i lehký stín. Na půdu nejsou vůbec náročné. Trvanlivé třapatky se hodí na smíšené květinové záhony, do předzahrádek i jako solitéry.