Nádhernou Hynaisovu oponu, která zdobí jeviště Národního divadla od roku 1883, zná každý. Podobně jako tu železnou, protipožární. Jen málokdo ale ví, že ve skutečnosti má slavná stavba opon pět a půl!
Ta nejmenší, sotva poloviční, se nachází na samém vršku divadla, těsně pod stropem, a nazývá se lambrekín. Je nádherně zdobená, celá z červeného sametu a jejím úkolem je zakrýt průhled do provaziště. Za železnou oponou je pak slavná Hynaisova opona.
Za ní se nachází takzvaná hlavní opona, červená, sametová s kukátky. Úplně vzadu na jevišti je černá látková, teprve za ní pak poslední, opět železná. „Původně mělo Národní divadlo pouze první železnou ohnivzdornou oponu.
Tu se však při neblahém požáru v roce 1881 nepodařilo spustit. Štukatéři totiž ještě po otevření dodělávali rámec pro scénia a v celé šíři měli postavené lešení,“ dozvídáme se z dobových dokumentů.
Železná opona je z bezpečnostních důvodů připoutána železnými řetězy a zamčena na klíč. Než se podaří lešení odstranit, hoří i v hledišti.
Váží 120 tun!
Dnešní v pořadí už třetí železná opona vznikne v roce 1923 podle návrhu Františka Kysely (1881–1941). Na rozdíl od své předchůdkyně je jednodílná a po zkušenosti s požárem ovladatelná z pěti různých na sobě nezávislých míst.
„Váží 120 tun a vytahuje se deset minut před začátkem představení. Cesta nahoru jí trvá při běžném provozu zhruba minutu. Při maximální rychlosti, tedy při požáru, ovšem sjede dolů za 30 sekund.
Přibližně stejně těžká a rychlá je i zadní železná opona, která je zde nainstalována v roce 1983,“ popisují odborníci. Zatímco přední opona odděluje hlediště od jeviště, ta zadní tvoří bariéru mezi jevištěm a zákulisím. V případě požáru sjedou dolů obě dvě.
Herci pak utečou buď dveřmi, které se nacházejí po obou stranách jeviště, nebo speciálním otvorem v zadní železné oponě.
(Foto: wikipedia.org, shutterstock.com)