Sotva 14letá Bianca Sforza, nemanželská dcera milánského vévody, sedí nehybně, zatímco rysy její tváře na pergamen křídou přenáší renesanční mistr Leonardo da Vinci. Bylo tomu skutečně tak?

To je záhada portrétu Krásné princezny, který může mít hodnotu 500 000 korun, ale i 3,5 miliardy!

Poprvé se La Bella Principessa (Krásná princezna), jak se portrétu nejčastěji říká, objevuje v aukčních síních v roce 1998. S předpokladem, že jde o dílo neznámého německého malíře z počátku 19. století, který napodoboval renesanční mistry, se prodává za částku odpovídající zhruba 500 000 korun. Až ve 21. století se začíná řešit, jestli ve skutečnosti nejde o ztracené dílo Leonarda da Vinciho (1452–1519).

V tom případě by samozřejmě jeho cena závratně stoupla…

Dílo leváka

Zastáncem teorie, že obraz namaloval Leonardo během svého milánského pobytu ve službách Ludovica Sforzy (1452–1508), je především Brit Martin Kemp (*1942), emeritní profesor dějin umění z Oxfordu.

Vyzdvihuje vysokou kvalitu kresby – ženská tvář na ní podle něj respektuje veškeré proporční zásady, jimiž se Leonardo řídil. Šrafování je navíc dílem leváka, jímž renesanční velikán byl.

Také technika kresby suchými křídami na pergamenu (požity jsou hned tři barvy – černá, bílá a červená, a navíc pero) byla na tu dobu nezvyklou a Leonardo ve svých zápiscích zmiňuje, že se s ní seznámil u Francouze Jeana Perréala (asi 1450–1530), jenž se na sklonku 15. století pohyboval v Miláně.

Vytrženo z knihy

Jiní odborníci Kempovi oponují. Především připomínají, že se nikde nenachází jediná zmínka o tom, že by Leonardo někdy takový portrét maloval. Obraz je znám až z 20. století, což nahrává domněnce, že jde o padělek.

Pergamen, i když by podle provedené analýzy mohl být datován do 15. století, je rovněž oblíbeným nástrojem podvodníků a da Vinci na něj kreslil jen zcela výjimečně. I pro to má však Kemp vysvětlení.

Drobné dírky v levé části pergamenu (má rozměry 33 x 23,9 centimetru) mohou naznačovat, že byl vytržen z nějaké svázané knihy.

A tuší také, ze které… Jedná se o Sforziadu, knihu oslavující milánský rod, jež se společně s královnou Bonou Sforzou (1494–1557) dostala do Polska a dnes se nachází ve varšavské národní knihovně.

(Zdroj: HISTORY revue)