Působivé, majestátní, kolosální. Takové přívlastky zaznívají od turistů, kteří v počtu tří milionů každoročně navštěvují památník Mount Rushmore v Jižní Dakotě.
Čtyři američtí prezidenti jsou zde vytesáni do žulové skály a z výšky 1745 metrů shlížejí na zemi, kterou pomáhali budovat.
Vytvořit něco impozantního, co do odlehlé oblasti pohoří Black Hills ve státě Jižní Dakota naláká turisty a zároveň bude sloužit jako symbol „triumfu moderní civilizace“.
Takové jsou pohnutky amerického vlastence a historika Doana Robinsona (1856–1946), který přichází s myšlenkou na výstavbu památníku Mount Rushmore. Nakonec je pro stavbu vybráno průčelí masivní žulové skály nedaleko obce Keystone.
Rušivý element
Skalní monument zobrazuje čtyři významné prezidenty Spojených států amerických – George Washingtona (1732–1799), Thomase Jeffersona (1743–1826), Theodora Roosevelta (1858–1919) a Abrahama Lincolna (1809–1865).
Z iniciativy Rooseveltovy manželky se ale chvíli uvažuje i nad tím k nim přičlenit slavnou sufražetku Susan B. Anthonyovou (1820–1906). Autor památníku to však zamítne s odůvodněním, že by to narušilo celkové pojetí díla.
Přítel první republiky
Autor sousoší Gutzon Borglum (1867–1941) má úzké vazby na Československo.
Za první světové války propůjčil 400 akrů svých pozemků ve státě Connecticut ke zřízení výcvikového tábora pro československé legionáře, kteří se připravovali k odjezdu na frontu do Francie.
Dále se coby osobní přítel Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937) podílel na editaci Washingtonské deklarace, kterou bylo v říjnu 1918 v USA vyhlášeno samostatné Československo.
Práce v době krize
Na kolosálním díle se vystřídá kolem 400 lidí. Ti musejí každé ráno po schodech vystoupat na vrchol hory, aby je následně na ocelovém lanu spustili opracovávat sbíječkou obří hlavy.
Stavba trvá celkem 14 let, od října 1927 do října 1941. Ačkoli mnozí z dělníků přiznávají, že se jim z práce v takové výšce nedělá dobře, v době hospodářské krize jsou rádi, že mají alespoň nějaké živobytí. Jako zázrakem žádný z nich při stavbě monumentu nezemřel na úraz.
(Zdroj: HISTORY revue)