Je takové horko, až se tetelí vzduch. Na planině u Bouvines ve Flandrech se ale bojuje v plné zbroji. Válčícím stranám jde totiž o všechno.
Filip II. August potřebuje za účelem vytvoření silné Francie vyštípat Angličany z pevninské Evropy, pro Otu IV. Brunšvického jde zase o zničení sílícího konkurenta. Výsledkem ale hodně ztratí i Jan Bezzemek.
„Bouvines je nejdůležitější bitva v anglické historii, o níž nikdo nikdy neslyšel,“ říká s nadsázkou současný britský historik John France. Naráží na fakt, že na to, k čemu její výsledek přispěl, není příliš známá.
„Nebýt Bouvines, tak není žádná Magna charta (dokument z roku 1215, omezující moc anglického panovníka ve prospěch jeho poddaných – pozn. red.) a veškeré britské a americké zákony, které z ní vycházejí,“ pokračuje.
Koaliční vojsko, na jehož úspěchu závisí politický osud anglického vladaře Jana Bezzemka (1166–1216), vede římskoněmecký král Ota IV. Brunšvický (1175–1218).
Na druhé straně stojí francouzský král Filip II. August (1165–1223), jenž Anglii na evropské pevnině odnímá jedno území za druhým.
Boj na krátkou vzdálenost
Ačkoli obě strany v létě 1214 u Bouvines (dnes v severní Francii) disponují lukostřeleckými oddíly, hlavní část bitvy svedou válečníci „zblízka“. Koaliční vojáci se ohánějí dlouhými píkami s háky, kterými strhávají nepřátelské jezdce z koní.
Takto se jim podaří srazit i krále Filipa, jehož zachrání jen rychlá reakce jeho pobočníků. Dobojováno je po pěti hodinách. Koaliční vojsko, v němž kromě říšských vojáků bojují rytíři z Flander, Hegenavska či Anglie. vyklízí bojiště. Je poraženo.
To znamená jediné: Angličané se musejí stáhnout z kontinentu.
Ota IV., proti němuž byl již v Říši jako král zvolen Fridrich II. (1194–1250), definitivně vyklízí mocenské pozice a vítězný Filip II. August potvrzuje dominantní postavení Francie v Evropě.
(Zdroj: HISTORY revue)