Východním Londýnem obchází strach. V roce 1888 se tu množí záhadné a mimořádně brutální vraždy prostitutek. Pachatel, který nakonec nebude nikdy dopaden, získává od médií přezdívku Jack Rozparovač. Hon na něj pořádají strážci zákona – viktoriánští bobíci…
Ke strážcům zákona Britové v počátcích profesionálních policejních sborů v první polovině 19. století pociťují přinejmenším nedůvěru. Přezdívka „bobíci“ je tak ještě tou jednou z nejslušnějších, která se pro ně vžije. Jindy se jim kvůli barvě jejich uniforem říká třeba „modří ďáblové“.
Jako druhá rodina
Po přijetí jsou policisté přiděleni na konkrétní stanici, která má svůj rajon. Během jedné služby se v něm viktoriánský bobík nachodí až 40 kilometrů, takže to už chce pořádnou fyzičku. Tu si muži zákona vylepšují také ve svém osobním volnu.
V zázemí stanic jsou podporovány sportovní aktivity. Jednotlivé policejní stanice mezi sebou i soutěží. Se vstupem do nich policista de facto získává takovou druhou rodinu.
Zbraň na posledním místě
Do boje se zločinci vyrážejí bobíci vyzbrojení dřevěným obuškem, zavěšeným na zápěstí, a hlavně píšťalkou. Tou si mohou v dobách, kdy ještě neexistují vysílačky a telefony, přivolat pomoc. Používají ji zhruba od poloviny 19. století. Ještě předtím byli vybaveni řehtačkami, které však byly příliš objemné.
Ano, viktoriánští policisté mají za pasem i střelnou zbraň, ale tu používají jen v nejkrajnějších případech. K výbavě policistů patří želízka, která se příliš neliší od těch dnešních, a také jednoduchá petrolejová lucerna, kterou nosí za opaskem. V případě potřeby je možné ji zavěsit na delší tyč.
S číslem na hlavě
Jejich uniforma je modrá a má nápadný, zvednutý límec. Jde o praktickou záležitost. Výška límce má zabránit padouchům v uškrcení policisty. Obvykle přes uniformu navlékají ještě plášť, který je v horní části širší a dvojvrstvý. Více vrstev má opět ochrannou funkci.
Na hlavu strážci pořádku nasazují vyšší zašpičatělou přilbu. Uvnitř je pro větší odolnost zpevněna vrstvou kůže. Policista na ní má uvedené své osobní číslo, symbol stanice, kde slouží, a také královské znaky.
(Zdroj: HISTORY revue)