Dorty se pečou od nepaměti. Ať už jsou s ovocem, ořechy, medem, sýrem, tvarohem, či jinými surovinami, které dané století zrovna nabízí, odolá jim jen málokdo. Zvlášť jsou-li pečené s láskou.
Sladká pochoutka, složená z pšeničné mouky, sýru a medu, nejenže skvělé chutná, ale dodá i energii. Své o tom vědí, především starověcí řečtí sportovci, kterým je tato lahůdka podávána během olympijských her v roce 776 př. n. l.
Římané si původní recept trochu poupraví a do tvarohového dortu přidají navíc vajíčka a servírují ho ještě za tepla… Ovšem cheesecaku, jak ho známe dnes, dá podobu až americký podnikatel a majitel firmy Empire Cheese Company, William A. Lawrence (1842–1911), kterému kolem roku 1873 během experimentu o vyšlechtění jednoho z nejstarších francouzských sýrů, Neufchâtelu, vyjde omylem méně vyzrálý, zato krémovější a chutnější sýr – cream cheese.
Výtvor učně
„Vyřiďte šéfkuchaři, ať připraví nějakou specialitu pro naše vzácné hosty,“ nařizuje rakouský kancléř kníže Klemens Metternich (1773–1859).
Netuší však, že šéfkuchař je nemocný a jeho vzkaz se tak dostává k teprve 16letému cukrářskému učni Franzi Sacherovi (1816–1907), který pro panstvo roku 1832 připraví čokoládový dort jen tak od oka.
Navzdory tomu si jeho dílo okamžitě získává velkou oblibu u dvora. Pochoutka nabude na ještě větší oblibě poté, co Sacherův syn Eduard (1843–1892) vylepší během svých učňovských let dort o meruňkovou marmeládu a čokoládovou polevu.
Oklamaná carevna
Carevna Alžběta Alexejevna (1779–1826), manželka ruského vladaře Alexandra I. Pavloviče (1777–1825), dostává hysterický záchvat pokaždé, když jí sloužící přinesou pokrm obsahující med.
Ten je totiž jednou z několika věcí, které k smrti nenávidí.
Proto všechny přítomné u dvora překvapí, s jakou chutí se carevna jednoho dne zakousne do nového koláče, který speciálně pro ni upekl nedávno přijatý mladý kuchař, jenž k ní chová jisté sympatie, aniž by měl tušení o jejím odporu vůči medu.
Koláč z perníkového těsta, medu a husté zakysané smetany se okamžitě stává oblíbeným moučníkem panovnice. O jeho složení ale sloužící raději před Jejich Veličenstvy taktně mlčí.
(Zdroj: HISTORY revue)