Na svou dobu disponuje neobvyklým luxusem. Přemyslovci v něm rádi odpočívají a pořádají opulentní hostiny. Nakonec ale své oblíbené letní sídlo opustí.
Kamýk byl totiž postaven na nestabilním podloží a některé jeho části se začnou pomalu hroutit!
Vyrůstá na místě staršího knížecího dvorce na ostrohu nad řekou Vltavou nedaleko Příbrami. Stavět se začíná nejspíše kolem roku 1240 a dokončen je za vlády Přemysla Otakara II. (asi 1233–1278).
Hrad Kamýk (též Vrškamýk) slouží jako správní centrum zdejšího kraje na levém břehu Vltavy. Kromě pověřeného úředníka v něm trvale žije i královský lovčí.
Do luxusního sídla totiž Přemyslovci rádi jezdí odpočívat. Přes den se prohánějí v okolních lesích plných zvěře a večer na hradě pořádají opulentní hostiny. O pohodlí mají po všech stránkách postaráno.
Některé místnosti v patře jsou obloženy dřevem a „interiéry hradu byly vyhřívány pomocí teplovzdušného topení“, uvádí archeolog Tomáš Durdík (1951–2012).
Karlštejn má přednost
Stavitelé udělali chybu, Kamýk vybudovali na nestabilním podloží. Uběhne pár dekád a jeho obvodové zdi se začínají propadat. Nutná oprava by spolykala spoustu peněz, a tak Přemyslovci ponechají oblíbené letní sídlo svému osudu. O jeho záchranu se později nepokusí ani Lucemburkové.
Karel IV. (1316–1378) si raději vybuduje Karlštejn, který zasadí Kamýku pomyslnou ránu z milosti. „Kamýčtí manové (leníci – pozn. red.)… byli po založení Karlštejna připojení k tomuto hradu,“ upřesňuje Durdík.
Královský lovčí přesídlí do nedaleké Dobříše a bývalé správní centrum nad Vltavou později opouští i úřednictvo. Po smrti Karla IV. písemné zmínky o Kamýku mizí. Hrad je nejspíše zcela opuštěn a pomalu se rozpadá…
(Zdroj: HISTORY revue)