Paříž 20. let mladému Christianovi učaruje. Nepřichází tam ale studovat architekturu, jak si přeje, ale podvolí se přání rodiny a zapíše se na politické vědy.
Ovšem ve chvíli, kdy mu umírá matka a bratr těžce onemocní, se Christian Dior (1905–1957) rozhodne, jako naivní anarchista a přesvědčený levičák, odjet do Sovětského svazu. Vrátí se v šoku, zklamaný, zbavený všech dosavadních iluzí. Psychicky strádá, žije v Paříži jako tulák, bez zájmu o cokoli.
Z depresí ho vytáhne až jeho kamarád z dětství, Marcel Boussac (1889–1980), tou dobou jeden z nejbohatších mužů Francie a majitel několika textilních továren. Správně předpokládá, že mu Dior pomůže především s odbytem jeho látek…
Bratr ho tyranizuje!
A nadaný návrhář ho nezklame. Snad v kontrastu s tím, co všechno ve svém životě prožil a viděl, plivne do tváře rovnostářské demokracii a v mnoha obměnách opakuje: „Chci, aby se bohatí zase cítili jako bohatí!“ Na to konto začne tvořit ryze luxusní kousky. Návrhy jsou dokonalé, střih bezvadný, úprava nekonečně trpělivá a přesná.
Úspěch módního domu se dostaví téměř okamžitě, objem zakázek pak nepřetržitě stoupá po dobu dalších deseti let. „Za tu dobu Dior prodal přes 100 000 šatů, na něž se spotřebovalo 1000 mil látky,“ podotýká britský spisovatel Paul Johnson.
Tajemství smrti o dovolené
Ačkoli na módním poli sklízí Dior obrovské úspěchy, v jeho soukromí to skřípe. Vede hektický život, poznamenaný neustálými hádkami s rodinou kvůli jeho homosexualitě.
Snad největší spory má návrhář se svým bratrem Raymondem (1900–1967), který ho už v dětství tyranizoval. Návrhář umírá v pouhých 52 letech na dovolené v Itálii, podle oficiální verze na infarkt.
Povídá se nicméně i to, že mu srdce selhalo poté, co spolkl rybí kost, která se mu vzpříčila v krku, a on se začal dusit. Jeden z Diorových přátel přijde dokonce s tvrzením, že za jeho smrtí stojí nebývale intenzivní pohlavní styk!
(Zdroj: HISTORY revue)
