Námořnickému řemeslu se naučil během pobytu na Maltě. V roce 1774 rodilý Ital Alessandro Malaspina vstupuje do španělských služeb.
Je šikovný, v kariérním žebříčku rychle stoupá vzhůru. Alessandro Malaspina (1754–1810) se zúčastní mnoha bitev a v letech 1786–1788 úspěšně obepluje svět.
Krátce po návratu dostává za úkol podrobně zmapovat španělské državy v Jižní Americe a Tichomoří.
Český opozdilec
Poskytli mu dvě lodě. Koncem července 1789 Malaspina opouští španělský Cádiz. Přetne Atlantik a zakotví v Montevideu (v dnešní Uruguayi).
Následuje zastávka na Falklandských ostrovech, načež obě lodě proplují do Tichého oceánu a podél Jižní Ameriky míří na sever do Valparaísa (v dnešním Chile), kde se Malaspina setkává s Tadeášem Haenkem (1761–1816).
Rodák z Chřibské u Děčína se k němu měl připojit už ve Španělsku, jenže na cestě z Českého království se opozdil. Expedici nedostihl ani v Montevideu, a tak se rozhodl, že jí „nadběhne“.
„Trochu složitě a nebezpečně se vydal zkratkou – zatím neprozkoumanou cestou napříč kontinentem,“ vypráví současný publicista Libor Vykoupil.
Křižuje Pacifik
Dál plují společně. V únoru 1791 výprava zakotví v Acapulcu v Novém Španělsku (dnešní Mexiko). Poté podél Severní Ameriky zamíří k Aljašce a zmapuje kus zdejšího pobřeží.
Na podzim 1791 se Malaspina vrací do Acapulca, odkud vypluje napříč Pacifikem na Filipíny.
V roce 1793 se obě lodě objevují v peruánském Callau, kde se Haenke s výpravou rozloučí. Malaspina propluje zpátky do Atlantiku a v září 1794 svou pětiletou výpravu zakončí opět v Cádizu.
Vše mu seberou
Přivezl spoustu vědeckých vzorků i nové mapy amerického pobřeží. Také sepsal návrh, jak zlepšit neutěšené poměry ve španělských koloniích. Bohužel s tímto návrhem Malaspina tvrdě narazí.
V Madridu totiž panují obavy, že i Španělsko zachvátí revoluce, jak se to roku 1789 stalo v sousední Francii.
Malaspina se uznání za svou pětiletou plavbu nedočká, jak líčí Vykoupil: „Byl obviněn z revoluční činnosti a spiknutí proti králi.
Byl uvězněn a jeho zápisky zmizely za zdmi královského archivu!“ Na svobodu se dostává až koncem roku 1802. Je ale vyhoštěn a zápisky a další „poklady“ z jeho objevné plavby mu nikdo nevrátí.
(Zdroj: HISTORY revue)