Muzafer Sherif se zapsal do učebnic sociální psychologie díky experimentu Robbers Cave, ve kterém se zaměřil na vývoj vztahů mezi jednotlivými skupinami. Dospěl k závěru, že ke konfliktu dojde vždy, pokud dvě skupiny soupeří o omezené zdroje.
Sherifův nejznámější experiment nese jméno po národním parku v Oklahomě, kde byl v létě roku 1954 uskutečněn. Přinesl tehdy zcela nový pohled na téma sociálního a realistického konfliktu.
Do experimentu bylo zapojeno 22 dvanáctiletých chlapců, kteří se před zahájením experimentu navzájem neznali. Jednalo se o řádně vychované děti ze středostavovských rodin.
Sherif rozdělil chlapce do dvou skupin. Nepostupoval při tom podle žádného klíče, pouze dbal na to, aby žádný ze zúčastněných chlapců neměl ponětí o existenci druhé skupiny.
Následně byli všichni převezeni do rozlehlého areálu chlapeckého Muzafer Sherif (Boy Scouts of America) v Robbers Cave State Park.
V prvních dnech byly skupiny drženy úplně odděleně. Veškerá činnost probíhala pouze uvnitř daného oddílu, jakákoliv interakce s tím druhým nepřipadala v úvahu.
Chlapci se uvnitř jednotlivých skupin díky výletům po okolí, plavání a dalším společným aktivitám navzájem poznali. Během prvního týdne se identifikovali se svým oddílem, jedni si začali říkat Orli (Eagles) a druzí Chřestýši (Rattlers).
Období klidu vzalo za své, když se Sherif rozhodl ukončit dobu hájení a skupiny zkonfrontoval. Jeho cílem bylo vytvořit takové konkurenční prostředí, které by přispělo k vyvolání frustrace.
Za tímto účelem se spolu týmy utkaly v různých soutěžních kláních od baseballu po přetahování, přičemž vítězný tým získal trofej. Nejlepší individuální výkony byly oceněny medailemi a multifunkčními kapesními noži. Pro členy poraženého týmu nebyla nachystána ani cena útěchy.
Netrvalo dlouho a dostavily se první projevy nepřátelství. Nejprve se jednalo pouze o slovní potyčky, kluci se vysmívali jeden druhému, vzduchem létaly nadávky. Jenže zakrátko se situace přiostřila. Začalo to tím, že Orlové spálili svým konkurentům vlajku.
Následujícího dne se dočkali odvety. Chřestýši vyplenili jejich ubikace, zpřevraceli postele a ukradli osobní věci. Nakonec agresivita mezi skupinami vygradovala natolik, že je od sebe museli výzkumníci fyzicky oddělit.
V následujících dvou dnech vedl Sherif rozhovor s chlapci v rámci jejich skupin. Vinu na konfliktu přikládali vždy těm druhým. O své skupině mluvili pozitivně. Napětí snížilo, až když byli všichni postaveni před úkol, který museli řešit společně.