Zraky veřejnosti jsou upřeny k řečnickému pultíku. U něj stojí nový americký prezident. Na začátku roku 1961 se jím stává John Fitzgerald Kennedy. Nejprve složí prezidentskou přísahu.

Pak se postaví za mikrofon a pronese jeden z nejslavnějších projevů v novodobé historii.

Prezidentská kolona se proplétá ulicemi Dallasu. John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) ze své speciálně upravené limuzíny mává přihlížejícím davům. Nebude to trvat dlouho a jeho život předčasně vyhasne.

Třebaže Kennedy stojí v čele USA jen 1000 dní, zapíše se do dějin nesmazatelným způsobem. Částečně za to může jeho tragický konec. Je ale také mimořádně schopný a skvělý řečník. Slova své nejslavnější řeči si však vypůjčí od někoho jiného…

Vše málem zhatí sníh

„Neptejte se, co pro vás může udělat vaše země. Ptejte se, co můžete udělat pro svou zemi,“ rozléhá se v lednu 1961 z jednoho balkonu washingtonského Kapitolu. John F. Kennedy pronáší svou první veřejnou řeč. Od úst mu při ní stoupají obláčky páry.

Je totiž těsně pod nulou. Sněhová vánice, jež Washington zasáhla den předtím, dokonce málem ceremoniál zhatila. Americké armádě se ale podařilo narychlo ulice uklidit. Památná slova ovšem nejsou z Kennedyho hlavy.

Nejspíš si je vypůjčil od ředitele elitní střední školy, kterou v mládí navštěvoval. „Mladý muž, který miluje svou školu, se nebude ptát: Co pro mne může udělat? Ale zeptá se:

Co můžu udělat já pro ni?“ vštěpoval podle novináře Chrise Matthewse ředitel svým žákům.

Jsem Berlíňan!

Hledáčky kamer jsou opět obráceny na pohledného amerického prezidenta. Také další Kennedyho projevy jsou velmi známé. V roce 1962 prezident přednese řeč o plánované cestě na Měsíc. O rok později vysloví snad ještě známější slova.

„Před dvěma tisíci lety bylo nejhrdější větou, kterou mohl člověk vyslovit: Jsem občan Říma! Dnes je nejhrdější větou, kterou lze ve svobodném světě vyslovit, věta: Jsem Berlíňan!“ nechává se slyšet v rozdělené německé metropoli.

I v Dallasu, který navštěvuje v listopadu 1963, chce Kennedy pronést zajímavý projev. Bohužel na něj ale nikdy nedojde.