Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Nechutná? To bude v genech

Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě.

Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu. Tento varovný systém je velmi účinný a chrání i malé děti před pozřením škodliviny.

Odpor k hořkému, který se vyskytuje i u primátů, tedy není naučený ani získaný zkušenostmi. Vyvinul se evolučně, jelikož většina jedů je hořkých.

Odborné studie dokonce odhalily, že při ochutnávání hořkých látek lidé dovedou odhadnout, které z nich jsou jedovatější.

Hořkost vždy nevadí

Kromě hořkosti patří k dalším varovným znakům kyselost a bublinky oxidu uhličitého, obojí se objevuje při kažení potravin. Náš mozek však vyhodnocuje smyslové vjemy v kontextu. Kyselost a štiplavost v kefíru nevadí, zatímco v čerstvém mléce by vyvolaly odpor.

Ke zrajícím sýrům zase patří typické aroma, na kterém se podílí kyselina isovalerová. Ta samá látka však překvapivě stojí za odérem potu. Ani s hořkostí to není jednoznačné, protože většina lidí má ráda kávu.

I když je zjemněná mlékem a smetanou, je stále velmi hořká. Podle odborníků ji pijeme s chutí pro pocit povzbuzení, které přináší. Touha po kofeinu tedy dovede potlačit vrozený odpor k hořkému.

Běžné jsou ale i potraviny, v kterých žádné psychoaktivní látky nejsou, přesto je bez odporu jíme…Zřejmě je to proto, že pro organismus vyvažují hořkost v brokolici, zelí, kapustě nebo květáku zdraví prospěšné sloučeniny, které působí jako antioxidanty a snižují riziko rakoviny.

A že vám tato zelenina nepřipadá hořká? Tak to patříte asi ke třetině lidí, kteří ji necítí kvůli variantě genu TAS2R38.

Geny pravděpodobně neovlivňují vnímání pouze jediné chuti, a to slané.
Geny pravděpodobně neovlivňují vnímání pouze jediné chuti, a to slané.

Někdo ji cítí, jiný ne

Genů kódujících receptory pro hořkou chuť je kolem 30 a TAS2R38 je pouze jedním z nich. Je ale mimořádně zajímavý, stejně jako látka fenylthiokarbamid (PTC), která se na tento receptor váže.

Přišlo se na to náhodou v roce 1931, když americký chemik Arthur Fox připravoval PTC v laboratoři. Když byl hotový, tak se rozhodl PTC ještě přesypat z velké zásobní nádoby do malých lahviček.

Po chvíli se ozval opodál stojící kolega Carl Noller, že cítí cosi hořkého na jazyku, a že to musí být zvířený PTC. Fox byl mnohem blíž zdroji, ale žádnou pachuť v ústech necítil. Rozhodl se tedy trochu PTC ochutnat, ale hořký mu vůbec nepřišel.

To oba chemiky zaujalo, a tak zkoušeli PTC nabídnout dalším kolegům a známým. Zjistili, že přibližně třetina lidí PTC necítila, ale neuměli si vysvětlit, proč to tak je.

O rok později tuto pozoruhodnost zveřejnil Arthur Fox v odborném článku, který vyvolal značný ohlas.

PTC se podobá jedům

Trvalo však více než 70 let, než se povedlo identifikovat gen TAS2R38, který určuje, zda někdo PTC cítí, tedy je tzv. „chutnač“, nebo není. Rozhoduje o tom varianta genu, kterou člověk zdědí.

Každá z nich vede k trochu jinému tvaru chuťového receptoru, což ovlivňuje schopnost vazby PTC. A když se PTC na pokroucený receptor nedokáže navázat, tak člověk hořkou neucítí a je tedy nechutnačem.

Zatím se neví, proč se gen TAS2R38 v průběhu evoluce vyvíjel v různých variantách, zvlášť když se PTC přirozeně nevyskytuje v potravě. Na druhou stranu je jeho chemická struktura podobná mnoha toxickým rostlinným alkaloidům.

Nechutnači se však nemusí bát, že by je příroda připravila o schopnost detekce jedovatých látek. Na rozdíl od PTC se totiž většina hořkých látek váže na více typů chuťových receptorů.

Odborníci předpokládají, že u nechutnačů je reakce na toxické alkaloidy stejná jako u chutnačů. Z nějakého důvodu však necítí hořkost brukvovité zeleniny.

Zdravější nechutnači?

Mnoho odborných studií se zabývalo otázkou, zda se stravovací návyky chutnačů a nechutnačů liší. Dalo se předpokládat, že více zeleniny budou konzumovat lidé, kteří nevnímají její hořkou chuť. Nechutnači by tedy v průměru měli být zdravější a štíhlejší.

Závěry studií ovšem nejsou jednoznačné, takže definitivní odpověď zatím nemáme. Zjistilo se však, že mezi kuřáky je méně chutnačů, protože je zřejmě odpuzuje hořkost cigaret.

Tuto výhodu má u nás většina populace, podíl chutnačů v ČR je známý díky studii Pavla Lízala z Masarykovy univerzity.

V roce 2016 testoval více než tisícovku dobrovolníků a zjistil, že asi 69 % z nich cítí hořkost PTC. V japonské studii z roku 2023 zase byla popsaná metoda, pomocí které lze kvantifikovat individuální chuťovou citlivost k PTC. Vyplynulo z ní, že chutnači vnímají PTC 10x až 50x citlivěji než nechutnači. Silnější chuťový vjem mají ti lidé, kteří zdědili genovou vlohu od obou rodičů.

Nenáviděný koriandr

Ještě víc než vnímání hořkosti zeleniny rozděluje lidstvo chuť koriandru. Pro někoho je to lahůdka, zatímco pro jiného je koriandr nepoživatelný kvůli pachuti mýdla a špíny.

Odpůrci koriandru se v podstatě nemýlí, v koriandru jsou skutečně přítomné látky, které mají štiplavé a mýdlové aroma.

Lilly Mauerová a Ahmed El-Sohemy z Torontské univerzity došli ve své studii k tomu, že obliba koriandru se značně liší v jednotlivých částech světa, takže bude mít souvislost s geny.

Vadí pouze 3 až 7 % obyvatel Latinské Ameriky, Jižní Asie a Středního východu, což jsou oblasti, kde se tradičně používá v kuchyni. V Evropě nesnáší koriandr asi 17 % lidí. Odpor ke koriandru souvisí s několika geny hořkých chuťových receptorů.

Za nejvýznamnější však odborníci označili gen OR6A2, který kóduje čichový receptor. To, co lidem vadí na koriandru, je tedy převážně jeho aroma. Není to překvapivé, jelikož čich výrazně ovlivňuje vnímání chuti.

Předpokládá se, že právě varianty ve více než 400 genech kódujících čichové receptory stojí za většinou individuálních rozdílů ve vnímání chuti.

Čichové receptory některých lidí vyhodnocují koriandr jako nepoživatelný.
Čichové receptory některých lidí vyhodnocují koriandr jako nepoživatelný.

Odpor k masu

Variace v čichových receptorech ovlivňují kromě vnímání koriandru například i chuť kančího masa. Lidem s určitou variantou genu OR7D4 se zdají jídla s tímto masem nevábná, jak zjistila norská studie pod vedením Kathrine Lundeové.

V kančím mase se totiž v různé míře vyskytuje androstenon, což je metabolit testosteronu. Jeho aroma připomíná nejčastěji moč a pot. Někteří lidé ho v mase prakticky nevnímají, zatímco jiní jsou na něj vysoce citliví a dovedou detekovat i stopová množství. Souvisí to právě s tím, jako variantu čichového receptoru OR7D4 člověk zdědil.

Ovlivňují i zdraví

Chuťové receptory mají kromě zprostředkovávání vjemu z jídla i další důležité biologické funkce…Nedávná americká studie se zaměřila na dvojici receptorů sladké chuti TAS1R2-TAS1R3. Ty se překvapivě nevyskytují pouze na jazyku, ale i ve střevě, slinivce břišní a tukové tkáni.

Vědci předpokládají, že zásadně ovlivňují metabolismus cukrů a hladinu glukózy v krvi. Hořké receptory se zase vyskytují kromě jazyka i v dýchacích cestách. Podle odborníků dovedou tělo upozornit na metabolity, které produkují škodlivé bakterie.

Hořké receptory v plicích zajímají i farmaceuty, kteří se zabývají vývojem léků na astma. Při vdechnutí hořkých látek totiž vydají pokyn k rozšíření dýchacích cest.

Mimochodem na receptory spřažené s G proteinem, pod které spadají všechny chuťové i čichové receptory, cílí asi třetina léků na předpis. Příroda nás tedy nevybavila chuťovými receptory jen kvůli požitku z jídla a ochraně před jedy, ale i pro udržení zdraví.

Foto: Unsplash
Související články
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
Tělesná vůně je tichý, ale silný průvodce našich každodenních setkání. Podle 95 % Čechů ovlivňuje první dojem víc, než si uvědomujeme. Přesto mnozí z nás zanedbávají pravidelnou péči o svěžest. Co všechno za tímto fenoménem stojí a jak se na osobní hygienu díváme v porovnání se zahraničím?   Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Unilever, lídra kategorie deodorantů, pod […]
Světlušky zná snad každý – ať už z Broučků Jana Karafiáta, anebo z procházek večerní krajinou. Zpravidla z nich však vidíme jen světélka poletující letní nocí – jak vypadají dospělci (či dokonce larvy) většina lidí vůbec netuší. Pro to a dalších „21“ důvodů vyhlásila Česká společnost entomologická v roce 2025 Hmyzem roku právě světlušky.   V naší […]
Na observatoři vysoko v chilských Andách odstartoval desetiletý projekt, který promění naše vnímání vesmíru. Nový teleskop s největší digitální kamerou na světě zveřejnil první snímky a ukázal, co všechno nás čeká. Na vrcholu Cerro Pachón v Chile se 23. června 2025 otevřely dveře do nového věku astronomie. Dalekohled Vera C. Rubinové za 810 milionů dolarů, vybavený […]
reklama
Historie
Italské Versailles krášlí sochy z Pompejí
„Už sám palác stojí za návštěvu Itálie,“ skládá francouzský malíř Richard de Saint-Non hold jedné z nejvelkolepějších královských rezidencí světa. Na mysli má Casertu, sídlo vybudované nedaleko Neapole, jež velikostí a nádherou soupeří s Versailles.   Neapolský panovník Karel VII. (1716–1788) pozvedne krabičku s medailony královských podobizen a vloží ji do připraveného otvoru. Před zraky tisíců přihlížejících […]
První pasažéři vlaku si ani nesedli
„Už jedou! Už jedou!“ mává jezdec na koni praporkem, když kluše po železničních pražcích. Za ním supí lokomotiva Active, která později v historii vyfasuje označení Lokomotiva č. 1. Je totiž úplně první, která sveze cestující.   Úterý 27. září 1825 je mimořádně významný den. Železniční inženýr a konstruktér parních lokomotiv George Stephenson (1781–1848) se rozhodl […]
V bitvě u Cassana utrpěl Evžen Savojský jedinou porážku
Je to pro něj jako hra kočky s myší. Tu předstírá ústup, jindy zase útok, aby soupeře oklamal. Jen jedinkrát to princi Evženovi Savojskému nevyjde podle jeho představ…   Po smrti bezdětného krále Karla II. (1661–1700) se v Evropě rozhoří válka o španělské dědictví. Bojuje v ní Francie proti alianci tvořené habsburskou monarchií, potažmo Svatou […]
Bílá věž: Hradecká dominanta má popletené hodiny
Na výšku měří přes 70 metrů a z jejího ochozu se otevírá pohled na celý Hradec Králové, Orlické hory i Krkonoše. V útrobách Bílé věže se ukrývá jeden z největších zvonů u nás, který byl odlit mnohem dříve, než se vůbec podařilo dominantu východočeské metropole dostavět!   Hradec Králové, který si letos připomíná již 800 […]
Zajímavosti
WindRunner: Největší král nebes
Lidé zvedají pohled k nebi. Někteří ukazují prstem, jiní vzrušeně šeptají. Je to pták? Je to Superman? Ne – je to letadlo! Ale jaké! V reklamních sděleních se o něm bez ostychu tvrdí, že je největším, jaké kdy člověk vyrobil! A při pohledu na jeho parametry jim musíme dát za pravdu!   Na počátku je Američan Mark […]
Jak funguje Efekt Streisandové?
Zdá se, že stejně jako existují zákony fyzikální, existují i zákony sociální, které jsou za daných podmínek platné vždy a všude. Zejména, když se nám to hodí nejméně.   Jedním z takových zákonů je Efekt Streisandové, což je sociální fenomén, jehož poučka by mohla znít: „Čím víc něco budete tlačit do stínu, tím víc na […]
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.   Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti […]
Vatikánská apoštolská knihovna: Skvost plný pokladů
Pro někoho noční můra, pro jiného splněný sen. Úzké uličky připomínají zapeklitý labyrint, z něhož není úniku. Regály, které údajně měří několik kilometrů, zaplňují zaprášené knihy.   Její historie sahá až do 4. století, tehdy ale není schraňování knih organizováno, a tak jde spíše o soukromé sbírky Svatých otců. Takový Bonifác VIII. (1235–1303) vlastní velký počet […]
Záhady a napětí
Archeologická záhada: Proč bylo šestileté dítě pohřbeno se 17 zvířaty?
V městské části Slatina na jihovýchodě Brna je v roce 2006 objeven podivný hrob. Archeologové v něm nacházejí kostru asi šestiletého dítěte a stovky kostí zvířecích. O jaká zvířata se jedná? Byla snad rituálně obětována? A jaké dítě bylo uloženo do tak speciálního hrobu?   V roce 2006 objevují archeologové na území dnešního Brna hrob, […]
Nemoc duchů: Stará kletba z indiánských plání?
Co když slabost, horečka nebo ztráta vůle žít nepramení z nemoci těla nebo duše, ale z temného stínu, který se na nás přilepí? Takovou otázku si kladou indiáni napříč celou Severní Amerikou, a jejich odpověď je jasná: Je to možné, a jde o takzvanou nemoc duchů!   Původní obyvatelé Ameriky, zejména kmen Navahů, obecně věří, že duchové […]
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země.   Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází […]
Konec světa v roce 2060: Co věděl Newton?
Sir Isaac Newton. Jméno, které dnes symbolizuje vědeckou racionalitu a takové objevy, jakými je například gravitační síla. Jen málokdo ale tuší, že v soukromí se Newton věnoval alchymii, astrologii či náboženství, a že byl posedlý předpověďmi budoucnosti. Opravdu takto dokázal stanovit rok, kdy přijde konec světa?   Ve dne badatel, v noci mystik. I tak by se […]
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Chůze naboso? Ano ale…
panidomu.cz
Chůze naboso? Ano ale…
Pamatujete si ještě, kdy jste naposled vyběhli bosí jen tak ven? Pravděpodobně je to už docela dávno. Když jste byli dětmi. Takzvaná bosá chůze se před několika lety stala doslova hitem. Najednou jste mohli i ve městě zahlédnout neobuté lidi a přemýšleli jste proč. Co jim to přináší, kromě špinavých nohou a trochy té trapnosti
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
enigmaplus.cz
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
Symbolem předkolumbovské éry v Jižní Americe je bezesporu incká civilizace. Na jihoamerickém kontinentu však rozkvetly kultury starší než Inkové. Mnozí je však podezírají, že jim v rozvoji pomáhali ná
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
epochaplus.cz
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
V 80. letech už jsou závody považovány za daleko bezpečnější, ale neustále se pracuje na vylepšeních. Zkušenosti z minulých nehod a tragédií vedly k masivním investicím do výzkumu a vývoje bezpečnostních prvků, které dnes chrání jezdce a diváky. Od roku 1950 už na trati fungují traťoví maršálové, kteří mohou řidiči poskytnout první pomoc, uhasit případný
Jazykový kurz spojil naše životy
skutecnepribehy.cz
Jazykový kurz spojil naše životy
V kurzu němčiny, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Naše setkání pokračovala i mimo kurz, zakrátko jsme tvořili šťastný pár. S kamarádkou Marcelkou jsme před několika lety byly na nákupu v Německu. V obchodě jsme viděly, jak se nějaký muž snaží domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Pán moc německy neuměl, moje a kamarádky němčina sice
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
historyplus.cz
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
Dělníci na stavbě mostu přerušují práci a uctivě smekají. Mezi přitesanými kameny a složeným nářadím prochází sama královna, aby zkontrolovala kvalitu a pobídla všechny k další horečné práci. Český kníže Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) po deseti letech manželství pochoval ženu Gertrudu Babenberskou (1118–1150). Teď už je tři roky vdovcem a nyní začíná hledat novou partnerku.
Energetický nápoj z jogurtu
tisicereceptu.cz
Energetický nápoj z jogurtu
Palivo pro sportovce a milovníky zdravé výživy! Potřebujete půl hrnku bílého jogurtu banán 2 vejce 2 lžíce kokosového oleje 2 lžíce rozemletých lněných semínek led Postup Všechny ingr
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Houbové karbanátky s bylinkami
nejsemsama.cz
Houbové karbanátky s bylinkami
Skvělá alternativa k masovým karbanátkům, která překvapí chutí i šťavnatostí. Ideální k bramborám nebo jen tak s chlebem. Houbové karbanátky jsou výbornou volbou pro vegetariány. Ingredience: ● 400 g hub ● 1 cibule ● 2 stroužky česneku ● 2 vejce ● 1 rohlík (namočený v mléce) ● 3 lžíce strouhanky ● sůl ● pepř ● majoránka ● petrželka ● olej na smažení Postup: Houby očistíme a nasekáme najemno nebo nahrubo nastrouháme. Na oleji osmahneme cibuli, přidáme
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Cibulková přiznala, že má novou známost
nasehvezdy.cz
Cibulková přiznala, že má novou známost
Hvězda chystaného seriálu Polabí Vilma Cibulková (62) se nezdá! Ač má už šest křížků, zájem mužů o ni evidentně neopadá. Herečka, která je už dvanáct let rozvedená v pořadí s druhým manželem, hercem
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
21stoleti.cz
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
Když Charles Darwin roku 1859 vydal svůj slavný spis O původu druhů, ještě si netroufl vyslovit, že i lidé jsou výsledkem evoluce. To přišlo až o dvanáct let později v knize O původu člověka. V ní mim
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz