U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.

Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti zlým duchům. Dávají se proto často jako dárky.

Protože kovové louskáčky na ořechy jsou v minulosti dostupné jen bohatším vrstvám, chudí lidé používají třeba kámen, kladivo nebo dokonce právě zuby. Podle dochovaných záznamů se figurální louskáčky objevují již v 16. století.

Ve větším množství se ale začnou vyrábět o století později, a to zejména v Bavorsku a následně také v Jižním Tyrolsku. V 18. století se jejich produkce rozšíří i do německé části Krušných hor.

Největší popularity se dočkají v 19. století, kdy proniknou rovněž do okolních evropských zemí. Přísné výrazy těchto figurek často odkazují na představitele tehdejších úřadů, takže mají podobu četníků, husarů, králů nebo třeba lesníků.

Chce to spoustu trpělivosti

Louskáčky se (i dnes) vyrábějí také jako karikatury. Jedním z nejznámějších příkladů je Napoleon I. Bonaparte (1769–1821), který se po prohrané bitvě u Lipska v roce 1813 stane inspirací pro tyto postavičky.

V té době měří figurální louskáčky přibližně 35 centimetrů a skládají se až ze 60 jednotlivých dílů. Při jejich výrobě je nutné provést kolem 130 operací. Hlavním materiálem je tehdy smrkové nebo bukové dřevo.

Ke zdobení se používají různé materiály, jako kožešina, štětiny, kůže, látka, šňůry a samozřejmě pestré barvy. První sériovou výrobu louskáčků zahájí v roce 1872 saský řemeslník Friedrich Wilhelm Füchtner (1844–1923).

Popularitu těchto figurek později ještě zvýší balet Louskáček ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893), který má premiéru v roce 1892. Po druhé světové válce začnou být populární i za oceánem.

Američtí vojáci si louskáčky přivážejí z Německa domů jako suvenýry, čímž podpoří jejich rozšíření v zámoří.

Vzhůru do vesmíru!

Zatímco téměř všechny louskáčky vyrobené před polovinou 20. století jsou plně funkční, většina moderních dřevěných postaviček už slouží jen jako dekorace. Přesto zůstávají nesmírně oblíbené – dokonce tak, že jeden z nich zamíří až do vesmíru!

Louskáček jménem Wilhelm je součástí zavazadla astronauta Evropské kosmické agentury Matthiase Maurera (*1970) a 29. srpna 2021 vyrazí na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Klasické figurky louskáčků lze dodnes koupit na vánočních trzích a zejména v německy mluvících zemích se často objevují také jako velkolepé dekorace. Současný rekord drží louskáček vysoký 7,6 metru v Oberhausenu nedaleko německých hranic s Nizozemskem.

Největším louskáčkem na světě je však rytíř Borso von Riesenburg. Tento kolos měří úctyhodných 10,1 metru a váží 3285 kilogramů! Návštěvníci si jej mohou prohlédnout před Muzeem louskáčků v saské obci Neuhausen/Erzgebirge.