Když místní v 16. století stavbu objeví, jsou ohromeni. Jde o základy obrovské budovy ztracené v bodminských blatech. Lidé mají záhy jasno – protože historie v té době sahá maximálně k bájnému králi Artušovi, je stavba dedikována jemu.

Bodminská blata na západě Anglie jsou ponuré místo plné starodávných tajemných staveb. Tomu všemu vévodí obrovská síň, veliká zhruba 20 krát 50 metrů. Obvod tvoří 54 kamenů, největší z nich jsou skoro dva metry vysoké.

Rozhodně nejde o nic malého – možná základy bájného Camelotu, o kterém stejně nikdo neví, kde stál? Král Artuš by se sem vešel i se svým kulatým stolem a všemi rytíři. Proč by měl mít ale sídlo zrovna tady? Protože je blízko jeho poslední bitvy, domnívají se ve středověku kronikáři.

Neznámý Cammlan

Ke střetu dochází podle legend někdy v 6. století u Cammlanu. Kde leží? A leží vůbec někde? Dnešní moderní věda jej spojuje s pevností Camboglannou na Hadriánově valu.

Předchozí interpretace jména Cammlan volí ale velšské sousloví Cambo-landa, neboli křivý kout země. Kde v Anglii se nachází nějaký jiný křivý kout země než právě v Cornwallu?

Ať už ono místo leží kdekoliv, právě zde se střetnou králova vojska s armádou zákeřného Mordreda v posledním dějství této tragédie. Po několika dnech krvavé bitvy se oba konečně setkají tváří v tvář a Artuš umírá.

Jenže je tu „ale“

Bájný král je odvezen na bájný Avalon a kronikářům zůstávají jen otázky a dohady. I proto je tak snadné neznámou stavbu přiřknout právě jemu.

A této tradice se dlouhé roky drží i všichni další, přestože se už během 20. století archeologové shodnou, že stavba je mnohem mladší a s bájným králem bude mít společné jen své jméno.

Ale teprve v roce 2022 se na místo vrací archeologové z týmu univerzity St. Andrews, aby konečně našli odpověď na jednoduchou otázku: „Když ne Artuš, tak kdo?“ Jsou vybaveni dobovými prameny i moderními přístroji.

Měří, sčítají, a když nakonec předstoupí před novináře, mají nečekanou zprávu: „První výsledky ukazují, že tato stavba pochází z doby před 5000 lety.

To ji zasazuje nejenom do mnohem mladší doby, než jsou příběhy o králi Artušovi, ale dělají z ní i mnohem starší stavbu než je třeba slavné Stonehenge.“

Neolitická Anglie

Vědci na analýzu použijí techniku OSL, neboli opticky stimulované luminescence, která zkoumá, kdy byl sediment naposledy vystaven světlu před pohřbením. A výsledky jsou potvrzeny dalšími metodami jako třeba radiokarbonovou analýzou.

Takže stavba je nyní datována, ale to zajímavé teprve začne. Když je známá historie stavby, která ji klade do doby kamenné, pro archeology to znamená jediné: „Musíme nyní prozkoumat celé okolí, protože se ukazuje, že jde o oblast v dané době velmi významnou.“