Dávní předci současných obyvatel Oceánie pádlovali na svých kánoích tisíce kilometrů oceánu a zabírali jeden ostrov po druhém.

Nová genetická analýza nyní ukázala, že první lidé přišli na ostrovy Tonga a Vanuatu pravděpodobně z Tchaj-wanu a severu Filipín před 2300 až 3100 lety.

Kdo přesně osídlil tichomořské ostrovy a kdy, zůstává předmětem ostré debaty.

Někteří argumentovali, že lidé z asijských ostrovů osídlili ostrovy jako Tonga přímo, zatímco jiné teorie tvrdily, že se než dosáhli svého konečného místa určení, smísili s lidmi ze Šalamounových ostrovů, Papui-Nové Guineje nebo Austrálie.

Aby vyřešili tuto otázku, analyzovali vědci z Australian National University DNA, kterou extrahovali ze čtyř ženských koster nalezených na Vanuatu a Tongu, které byly datovány do doby mezi před 2300 až 3100 lety.

Následně ji porovnali s DNA stovek lidí z Tongy, Vanuatu, Oceánie a východní Asie, které od sebe dělí 2000 kilometrů.

„Dnešní lidí obývající Vanautu pocházejí z Asie, konkrétně z Tchaj-wanu nebo možná severních Filipín,“ řekl spoluautor studie Matthew Spriggs, archeolog a antropolog na Australian National University.

Nové objevy také naznačují, že na své cestě z Asie mohli být tito první osadníci propojeni s bližšími oblastmi, jako je Austrálie a Papua-Nova Guinea, která byla osídlena pravěkou populací nejméně před 40 000 lety.

„Cestovali skrz místa, kde už lidé žili, ale když se dostali na Vanuatu, nikdo zde ještě nebyl. Jsou to první osadníci,“ dodal Spriggs.Všichni novodobí Polynésané mají nicméně i některé geny zděděné po Melanésanech, například Papuáncích.

Další analýza ukázala, že papuánská DNA vstoupila do polynéského genofondu před přibližně 1200 až 2000 lety.

Zjištění z koster nalezených na Tongu a Vanuatu přitom mají mnohem širší dopad. Vědci očekávají, že naleznou stejný vzor i v dalších částech odlehlé Oceánie.