Poškození srdce, které provází srdeční selhání, často provází ztráta svalové tkáně. Tato ztráta je v podstatě nevratná, protože srdeční svalová tkáň nemůže sama regenerovat.
V budoucnu by se to však mohlo změnit a takto poškozené srdce by lékaři opravili záplatou ze štěpu srdeční tkáně.
Drobná ryba dánio pruhované (Danio rerio) a několik druhů obojživelníků zvládnout to, co člověk ani další savci neumí. Dokážou nahradit srdeční buňky novými. U člověka zůstává po infarktu zjizvená srdeční tkáň, která činnost srdce obvykle zhoršuje.
To je také důvod, proč kardiologové sní o nahrazení takto zjizvené tkáně novým svalem.
Dosavadní experimenty s pokusy opravit poškozená srdeční sval za použití lidských kmenových buněk však skočily neúspěchem, protože tyto buňky často nepřežijí, když jsou implantované do těla.
Mezinárodnímu týmu vědců z Německa, Norska, Skotska a USA pod vedením Thomase Eschenhagena z Institut für Experimentelle Pharmakologie und Toxikologie a Universitätsklinikum Hamburg-Eppendorf se podařilo pomocí štěpů uměle vytvořené lidské srdeční svalové tkáně opravit selhávající srdce u morčat.
Vědci zkombinovali buňky srdečního svalu s endoteliálními buňkami, které tvoří výstelku všech cév v našem organismu a tvoří tak rozhraní mezi cévní stěnou a samotnou krví. Oba typy buněk výzkumníci vypěstovali z tzv.
indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC). To jsou kmenové buňky, které byly přeprogramovány ze zcela obyčejných buněk dospělého jedince, a mohou být použity k vypěstování libovolného druhu buněk.
Během 28 dní, které následovaly po operaci, se záplaty srdečního svalu nejen integrovaly do poškozeného srdečního svalu, ale štěpy také obsahovaly nové krevní cévy a nový srdeční sval.
Se srdečními štěpy se schopnost srdcí morčat pumpovat krev zlepšila v průměru o 31 procent ve srovnání se stavem před implantací.