„Berenguer pracoval jako negr a Gaudí se jen podepisoval pod jeho díla,“ tvrdí Feliu Elías, hlasitý kritik španělského architekta Antonia Gaudího. Odvážně cupuje jeho díla. Neváhá mistra obvinit z toho, že zneužíval mladé talenty. Ten už se nemůže nijak bránit… 

Když bohatý majitel cihelny a výrobce kachliček Manuel Vicens i Montaner roku 1878 zaklepe na dveře mladého španělského architekta Antonia Gaudího (1852–1926) a objedná si u něj stavbu letního bytu v Barceloně v dnešní ulici Calle les Carolines, mladík ještě nemá žádné praktické zkušenosti.

Právě získal diplom a má stavět svůj první obytný dům! Čeká ho nelehký úkol. Na malém pozemku uprostřed řady šedivých konvenčních staveb má vykouzlit originální dílo.

Elegantní řešení

Naštěstí se ukazuje, že disponuje obrovskou fantazií a zároveň dokáže myslet prakticky. Zvolí obdélníkový půdorys a stavbu posune do zadní části pozemku, aby zachoval zahradu jako celek.

V letech 1883–1888 Gaudí postaví Casa Vicens, dům inspirovaný španělským i arabským stylem se spoustou arkýřů. Vsází na kontrast přírodního kamene, dlaždiček a neomítnutých cihel.

Nedokončil studia

Brána s motivem palmových listů v Casa Vicens ale rozvíří diskuzi, zda se nejedná o dílo Antoniova mladého spolupracovníka Francesca Berenguera (1875–1961).

Po Gaudího smrti španělský deník La Veu de Catalunya nařkne architekta, že se podepisoval pod práce svých asistentů. „Obvinění vznesené proti Gaudímu pramenilo z toho, že Berenguer nikdy nemohl podepsat své vlastní návrhy.

To ale bylo způsobeno tím, že nedosáhl kvalifikace architekta,“ uvádí vše na pravou míru současný belgický publicista Gijs van Hensbergen. Architektův asistent se oženil a studia nedokončil…

Dlaždičky jdou na dračku

Když doboví kritici, kterým jedinečné Gaudího dílo nedává spát, neuspějí s využíváním mladých talentů, zkusí to jinak. „Rozhazuje peníze. Přivedl Vicense na pokraj bankrotu,“ šíří pomluvy.

Za vším je ale nejspíš jen závist, protože architekt se stává u Vicense vítaným hostem a dům svému majiteli naopak přináší další zisky. Gaudí totiž použije k výzdobě budovy jeho bílé, zelené a květované žluté kachličky.

Už krátce po dokončení stavby se proto Vicensovy dlaždičky stávají velice žádaným zbožím.