Zkrotit vítr a využít jeho sílu pro vlastní troufalý projekt. To si podle legend plánuje již v 18. století př. n. l. starobabylonský vládce Chammurapi. První nákres větrného kola, které by pohánělo nějaký stroj, ovšem pochází až z 1. století n. l.
a podepsán je pod ním vynálezce a matematik Heron Alexandrijský. Spekuluje se, že chtěl větrem rozezvučet jakéhosi předchůdce varhan…
První větrné mlýny se stavějí v Persii a Číně. V Evropě se ale objevují až ve 12. století. Někteří historikové tvrdí, že s jejich konstrukcí přišli křižáci, kteří se s nimi seznámili na Východě.
Podle jiných jde o vlastní evropský vynález, neboť větrné kolo se v tomto případě pohybuje ve svislé poloze, zatímco u mlýnů v Persii a dále v Asii rotovalo ještě kolem vodorovné osy.
Na výšce záleží
Budování větrných mlýnů je zakrátko doménou severní Francie, východní Anglie, a především Flanderského hrabství (území dnešní Belgie a Nizozemska). Právě zde se od 15. století začínají stavět tzv. holandské věžové větrné mlýny s pevnou spodní částí.
Otáčí se u nich jen vršek, tzv. klobouk s hřídelí a lopatkovým kolem (předtím se obvykle otáčela celá dřevěná stavba). Místní lidé brzy postřehnou, že čím je mlýn vyšší, tím větší odvádí i výkon (s křídly o délce 15 metrů zhruba 30 kW). A v tom vězí problém.
V roce 1581 se proti stavbě dalších mlýnů vzbouří zástupci nizozemských řemeslnických cechů, protože se obávají, že by je mohly připravit o práci.
Páře konkurovat nemohou
Doslova zkázu pro větrné mlýny představuje ale až nástup parního stroje. Ten je při zpracování obilí nebo pumpování vody rozhodně levnější a výkonnější. Přesto se ještě v roce 1850 v Evropě nachází na 200 000 větrných mlýnů, z toho 10 000 jen v Nizozemsku.
Využít sílu větru k výrobě elektřiny se rozhodne v roce 1930 Američan Marcellus Jacobs. Poté, co větrnou elektrárnou zajistí svůj ranč v Montaně, ozve se mu několik zájemců ze sousedství a on rozjíždí úspěšný byznys.
Další podobná zařízení na sebe nenechají dlouho čekat. Větrné mlýny připomínají už však jen stěží. Turbíny, které vyrábějí elektřinu, mnohem více vypadají jako vrtule letadel a jejich výkon se již počítá na megawatty.