Úvod
Věda
Planeta země
Historie
Zajímavosti
Lifestyle
Záhady a napětí
Amundsen versus Scott: Jak dopadl strhující boj o dobytí jižního pólu?

Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanul člověk. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava, vedená zkušeným polárníkem Roaldem Amundsenem.

Podařilo se mu tak vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem Robertem Falconem Scottem, který pólu dosáhl až o měsíc později. Jak skončila jeho expedice?

Jižní pól leží ve výšce skoro 3000 metrů nad mořem. Těžko se tam dýchá, je zde citelný nedostatek kyslíku. Teploty se pohybují kolem -50 °C, fouká silný vítr. Dobytí tohoto extrémně nehostinného místa se na začátku 20. století stalo snem polárníků.

Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1908 se k pólu přiblížila britská expedice pod vedením Ernesta Shackeltona.

Od cíle ji dělilo 155 kilometrů, když její postup zastavil příchod antarktické zimy a nedostatek potravin. Nepoznaný pól dál lákal. Amundsen i Scott tam chtěli být první. Jak jejich závod skončil?

Britové chtějí být první!

O dobytí jižního pólu usilovalo především britské impérium. Mocná Královská geografická společnost vsadila po neúspěchu Ernesta Shackeltona na kapitána Roberta Falcona Scotta. Bylo mu dvaačtyřicet let a v čele expedice do Antarktidy stál už podruhé.

V roce 1909 se tedy Scott chystal vyrazit na palubě lodi Terra Nova na jednu z největších objevitelských výprav britské koruny.

Místo označující geografický jižní pól.
Místo označující geografický jižní pól.

Kdo zhatil norské plány

V tu dobu se Norsko právě zbavilo švédského poručnictví. Nový král Haakon VII. a královna Maud toužili ukázat světu, co jejich malá země dokáže. Všechny naděje se tehdy upíraly k severnímu pólu, kterého ještě nikdo nedosáhl. Dobýt ho slíbil muž jménem Roald Amundsen.

V roce 1909 se ale stalo něco neočekávaného, co jeho plány zhatilo. Severní pól byl údajně dobyt a o vítězství se přeli dva Američané Robert Peary a Frederick Cook.

„Jdu na jih. Amundsen“

Amundsen se proto rozhodl napřít veškeré úsilí ke zdolání pólu jižního. Protože si nebyl jistý, jak by takovou změnu cíle expedice vnímala veřejnost a hlavně sponzoři, své rozhodnutí nezveřejnil.

Ještě v červnu 1910, kdy vypluli, si dokonce i většina jeho posádky myslela, že cílem expedice je severní pól.

Scott mezitím postupoval systematicky. V Británii rozpoutal mohutnou propagandistickou kampaň, získal několik desítek tisíc liber, za které nakoupil prvotřídní výbavu. Amundsen svou expedici připravoval tajně. Když všechno spočítal a připravil, vyplul.

Překvapený Scott, který o ničem neměl tušení, dostal jen telegram: „Jdu na jih. Amundsen.“

Vše podřídit jedinému cíli

Obě expedice zvolily pro svoji cestu k pólu trasu z oblasti Rossova moře. Amundsen z Velrybí zátoky, Scott od McMurdova zálivu. Norský polárník zvolil cestu k pólu o 100 kilometrů kratší, zato však zcela neznámou.

Nešetřil časem a námahou na vybudování mnoha potravinových skladišť a směrovek. Zatímco Amundsen podřídil vše jedinému cíli – dobytí jižního pólu, Scottova expedice měla navíc náročný vědecký program.

50 kilometrů denně

Amundsen neexperimentoval. Už dříve se mu osvědčili čtyřnozí tahouni, a tak měl s sebou grónské psy. Velice důkladně vybudoval zásobárny, jasně určil členy finálního týmu.

Se čtyřmi průvodci, čtyřmi saněmi a 52 psy pak vyrazil v říjnu 1911 na jih. Svět překvapil rychlostí, jakou se mu podařilo jižní točny dosáhnout. Denně postoupila Amundsenova výprava až o 50 kilometrů.

Kožešiny, nebo moderní oblečení?

Scott se vydal na cestu od McMurdova zálivu 1. listopadu. Místo psů se spolehl na sibiřské poníky, kteří ale drsné podmínky nezvládli a brzy pomřeli. Nevyšel ani experiment s motorovými saněmi, muži museli nakonec táhnout plně naložené saně sami.

Rozdíl byl i ve výstroji. Amundsen používal kožešinové oblečení, které odkoukal od Eskymáků, zatímco Britové měli své moderní oblečení speciálního střihu, ovšem těžší. Navíc prý nikdy úplně neuschlo.

Na pólu vlaje norská vlajka

Norové pod vedením Amundsena dorazili k kožnímu pólu 14. 12. 1911. Vyfotografovali se, uskutečnili pochod po okolí, zanechali zde stan s dopisem Scottovi a vyrazili zpět. „Tak jsme dorazili a mohli jsme vztyčit naši vlajku na geografickém jižním pólu.

Díky ti, Bože!“ zapsal si do deníku v tento památný den Amundsen. „Je to velká věc, že jsme zde jako první lidé, že tu nevlaje anglická vlajka, ale naše tříbarevná, norská,“  zapsal si další člen výpravy.

Raold Amundsen v roce 1908.
Raold Amundsen v roce 1908.

Je to děsivé místo!

Skupině pěti mužů pod vedením Roberta Scotta se podařilo dosáhnout jižního pólu 18. ledna 1912. Našli zde vzkaz od Amundsenovy výpravy, která je o 34 dní předběhla. „Díkybohu!

Je to děsivé místo, a tím strašnější pro nás, kteří jsme se namáhali k němu dojít, aniž bychom byli odměněni prvenstvím,“ zapsal si Scott do deníku. Angličané postavili poblíž stanu mohylu, samozřejmě se také vyfotografovali a nastoupili cestu zpět.

Zemřeme jako džentlmeni

Na zpáteční trase jim pak Antarktida sečetla všechna logistická pochybení, omyly v organizaci a podtrhla to mimořádně nepříznivým počasím. Všech pět mužů na zpáteční cestě od pólu na základnu zemřelo.

O osudu výpravy se svět dozvěděl až z fotografií a deníků, které byly nalezeny spolu s některými těly členem expedice Edwardem Atkinsonem o osm měsíců později. „Obávám se, že musíme zemřít…, ale byli jsme na pólu a zemřeme jako džentlmeni.

Lituji jen žen, které za sebou zanecháváme,“ uvedl slavný polárník v dopise, který napsal v březnu 1912, když si uvědomil, že nešťastnou expedici nepřežije.

Jsme v pěkné bryndě

V roce 2007 si mohla veřejnost poprvé přečíst i dopis, který psal Robert Scott své manželce s vědomím blížící se smrti. „Jsme v pěkné bryndě a pochybuji, že se z toho dostaneme,“ psal ve tomto posledním dopise manželce.

Zároveň ji však ujišťoval, že svůj konec přijímá bez lítosti. „O kolik lepší to bylo než lenošit doma,“ dodal v listu, který byl nalezen téměř rok poté, co on i jeho kolegové z výpravy podlehli uprostřed antarktických ledových plání zimě a hladu.

Rober Falcon Scott v roce 1905.
Rober Falcon Scott v roce 1905.

Poslední dopis Roberta Scotta

„Veď pokud možno chlapce k zájmu o přírodovědu, je to lepší než hry,“ psal v tomto posledním dopise manželce Robert Scott z Antarktidy. Jeho syn Peter, tehdy tříletý, absolvoval později Trinity College na Cambridgeské univerzitě a stal se předním ornitologem.

„Není snadné psát kvůli zimě – je 70 stupňů pod nulou a nemáme žádné jiné útočiště než stan. Víš, že jsem tě miloval… a nejhorší na celé této situaci je myšlenka, že už tě nikdy nespatřím. Nebyl jsem asi moc dobrým manželem, ale doufám, že budu dobrou vzpomínkou.“

Smrt 18 km od základny

Scottův kolega Edgar Evans byl už tou dobou po smrti – cestou při sestupu se zranil na hlavě a zemřel ve spánku. Lawrence Oates, který trpěl vážnými omrzlinami, odešel do oslepující vánice s legendárními slovy: „Jdu ven, a možná se tam chvilku zdržím.“

Robert Scott, Henry Bowers a Edward Wilson se ještě snažili udržet při životě, později však i oni doplácejí na vyčerpání, podvýživu a omrzliny. Scott, Wilson a Bowers zemřeli pouhých 18 kilometrů od posledního ze svých skladišť.

Co způsobila sněhová bouře

Poslední zápis ve Scottově deníku měl datum 29. března 1912. Píše se v něm: „Den co den jsme byli připraveni vyrazit ke skladišti vzdálenému jen 18 kilometrů, ale venku před stanem zuří sněhová bouře. Myslím, že už nemůžeme očekávat nic dobrého.

Vydržíme až do konce, ale jsme přirozeně den za dnem slabší a naše smrt nemůže být daleko. Je to bída, ale myslím, že už nebudu moci psát. R. Scott.“

Kde leží poslední dopisy

Scotta tak už nedostihla krátká synova zpráva „Milý tatínku, stanu se bubeníkem.“ ani ta druhá, konstatující prostě „Miluji tě.“ Veškerá osobní Scottova korespondence je dnes uložena v muzeu Scottova výzkumného polárního ústavu při Cambridgeské univerzitě.

Ústavu ji věnovala Philippa Scottová, vdova po polárníkově jediném dítěti Siru Peteru Scottovi, který zemřel v roce 1989.

Proč Britové neuspěli

Příčiny neúspěchu Scottovy expedice jsou připisovány jednak organizaci, vedení a vybavení výpravy, jednak nepříznivým okolnostem. K nevhodnému vybavení patřilo látkové oblečení, tažná zvířata (sibiřští poníci a malý počet psů) a nedostatečné potravinové dávky.

Naproti tomu Amundsen využíval zkušeností převzatých od Eskymáků a spoléhal na jejich kožešinové oblečení a lehké saně, tažené výlučně psy.

Dobrovolná smrt Lawrence Oatese

K nešťastným událostem patřila mnohadenní prudká sněhová bouře, která znemožnila Scottovi a jeho dvěma druhům dojít pouhých 18 kilometrů k předsunutému skladišti zásob, a zachránit si tak život.

K nejvýraznějším momentům patřila dobrovolná smrt Lawrence Oatese, který tak chtěl ulehčit svým druhům, a poslední záznamy a dopisy Roberta Scotta, psané při vědomí blízké smrti.

Odhalená tragédie Scottovy výpravy přinesla další zájem o zkoumání Antarktidy, který na chvíli odsunula do pozadí 1. světová válka. Po ní nastalo období skutečně vědeckého zkoumání kontinentu.

Vzducholodí k severnímu pólu

Amundsenovi vynesl jeho úspěch slávu největšího světového polárníka. Nejednalo se však o jeho poslední odvážnou výpravu do věčně zmrzlých oblastí.

V polovině května 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním člověkem, kterému se přelet nejsevernějšího bodu planety podařil. Právě severní pól se ale o dva roky později stal norskému cestovateli osudným.

Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.
Vzducholoď Norge, která přeletěla severní pól.

Zřícení v mlze

Při zachraňování výpravy vedené Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře.

Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo ani ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu.

Související články
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Mnozí zmiňují divočáky, lišky, jeleny nebo dokonce medvědy. Stále častěji se s divokými zvířaty setkáváme přímo v ulicích měst. Proč se tak děje a zda je za to někdo zodpovědný, to jsou otázky, které necháme na jiných. My se raději podíváme do jiných zemí a prozkoumáme, jaká další zvířata po celém světě se přizpůsobila životu […]
Svět ukrývá mnoho pokladů a tajemství. I když objevitelů, historiků a cestovatelů je hodně, některá pozoruhodná místa jsou stále překvapením pro mnohé z nás. Neprobádané místa Ázerbájdžánu, rozmanitá historie Albánie či úchvatná atmosféra Kypru jsou jedny z míst, která nám mají co nabídnout a vyprávět. Uznávaná historička Bettany Hughes, se vydala prozkoumat pozoruhodné úkazy, o kterých jste možná doposud neslyšeli. Hora, […]
Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července. Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky […]
reklama
Historie
Churchill chystal útok na SSSR
Zatímco Evropa slaví konec druhé světové války, britský premiér zvažuje další ozbrojený střet. Jak se totiž záhy ukáže, úmluvy z Jalty Sovětům příliš neříkají. Zneužívají síly Rudé armády, která podle všeho nemíní vyklidit rozsáhlá dobytá území ve východní Evropě.   V takovém kontextu začíná Winston Churchill (1874–1965) uvažovat o něčem nemyslitelném – o útoku, který by začal […]
Sixtinská kaple východu: Ohromuje svou barevností?
Moldavskému knížeti Štěpánovi III. teče do bot. V soustavných válkách s Turky tahá za kratší konec. Když už neví, kudy kam, vydává se za poustevníkem Danielem se žádostí o radu. „Za každé vítězství postavím kostel,“ slibuje pak po návštěvě svatého muže.   Svému slovu Štěpán III. Veliký (1433–1504) dostojí. První takový pravoslavný kostel nechává na […]
Vznik Protektorátu Čechy a Morava: Závodil Hitler cestou do Prahy s Háchou?
Hitlerův plán na rozbití Československa vstoupil do poslední fáze. 14. března 1939 Slovensko po jeho nátlaku vyhlásí samostatnost. Téhož dne prezident Hácha odjede spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským vlakem do Berlína, aby zjistil další Hitlerovy úmysly. Doufá, že se mu podaří pro české země zachránit část samostatnosti…   V Berlíně prožije zřejmě nejhorší noc […]
Matematický most: Obešla se jeho stavba bez šroubů?
Postavil ho Isaac Newton a jeho konstrukci navrhl v duchu svých gravitačních zákonů tak důmyslně, že ke spojům jednotlivých prvků nebylo třeba vůbec žádných šroubů a hřebíků. Když ho pak studenti ze zvědavosti rozebrali, již ho nedokázali dát znovu dohromady v původním stavu. To je jedna z mnoha pověstí, které se vážou k tzv. Matematickému […]
Zajímavosti
Baobaby: Stromy, které hubnou
Jejich jméno pravděpodobně pochází z arabštiny, ale najdeme je hlavně v Africe a na Madagaskaru, kde jsou pro tamní obyvatele léčivou dřevinou, tématem legend i předmětem uctívání. Věří například, že pokud utrhnou květ baobabu, sežere je lev. Ale pokud se napijí vody, kde byla namočena jeho semena, uchrání je to před útokem krokodýla.   Tyto […]
Pepř: Král koření s pořádně ostrými lokty
Pokud existuje koření, které nesmí chybět v kuchyni ani na stole, pak je to pepř a platí to po celém světě. V minulosti je nejen dochucovadlem, ale i symbolem bohatství, ceněným platidlem a trnem v oku církvi. A egyptský faraon má pepř dokonce i v nose!   Mleté i celistvé sušené kuličky pepře mají lidé […]
Svátek svatého Rufa: Den, kdy umírají panovníci
S křikem vyrazí vstříc sešikovaným vojákům, o pár hodin později už ale není jeden z nejúspěšnějších českých králů mezi živými. A s jeho mrtvolou se dějí věci! O ani ne 70 let později se situace opakuje, tentokrát nepřátelé propíchají jako řešeto prvního Lucemburka na našem trůnu!   Někdejšího římského konzula Rufa údajně osvítí Bůh, a tak se stane […]
Podivuhodní vodní pavouci: Cítí krabi bolest?
Rozpětí jeho nohou může dosáhnout až čtyř metrů. Rozvážně pochoduje po mořském dně. Pravděpodobně si ale klepetem osobně nepotřesete: žije v hloubce od 50 do 600 metrů! Račte se seznámit alespoň na dálku: velekrab japonský.   Velekrabovi můžeme směle závidět. Dožívá se běžně přes 100 let. A ani na zemi není – obzvlášť v porovnání s lidmi a […]
Záhady a napětí
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!   […]
Orichalcum: Skutečně je nalezen bájný kov z Atlantidy?
Bájný zaniklý kontinent Atlantida odjakživa fascinuje fantasty, dobrodruhy i seriózní historiky. Kolem Atlantidy tak vzniká celá řada pověstí i konspiračních teorií. Traduje se, že k zániku Atlantidy dochází asi před jedenácti tisíci lety. Skutečně v dávných dobách tento kontinent existuje a jakými znalostmi a dovednostmi asi disponuje?   Dodnes nikdo nezná přesnou polohu Atlantidy, avšak […]
Kameny Ica: Dokazují, že jsme žili s dinosaury?
Na více než 15 000 kamenech s rytinami najdeme údajně potvrzení prakticky všeho, o čem dnešní záhadologové sní. Obrázky zachycují dinosaury, pokročilé lékařské zákroky nebo pokročilé technologie, nápadně připomínající ty moderní. Jsou kameny skutečné? Kdo je mohl vytvořit a co všechno by měly dokazovat?   Peruánský lékař Javier Cabrera Darquea (1924–2001) slaví 42. narozeniny. Mezi dary se […]
Jezírko na Havaji se záhadně zbarvilo dorůžova
Neobvyklý jev od 30. října 2023 trápí správu národní rezervace Kealia Pond na havajském ostrově Maui. Voda v tamním jezírku se zabarvila do jasně růžového odstínu a nikdo zatím netuší proč. Podobné jevy bývají často považovány za znamení ohlašující nějaké nepříjemné události. Jde i tentokrát o předzvěst blížící se pohromy, nebo má vše racionální vysvětlení? […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn