Arménie. Úžasná hornatá země nacházející se mezi Evropou a Asií. Země s bohatou historií a památkami, o kterých se moc často nemluví. Některé z nich jsou však zajímavé i pro lovce záhad. V současnosti se mluví hlavně o tajemných menhirech Zorats Karer. Skutečně jsou starší než Stonehenge?

Náhorní planina rozkládající se za městem Sisian uprostřed Arménie je fantastické místo, které navíc ukrývá i jednu z největších archeologických záhad:

tajuplný kruh Zorats Karer, který tvoří různě vysoké ostře lomené kameny tmavé barvy pokryté bílými, hnědými a oranžovými skvrnami.

Celé místo svým vzhledem připomíná jednoduchý oltář, na kterém možná dávní obyvatelé tohoto místa obětovali dary bohům a duchům, jejichž jména už nikdo nezná. A to nemusí být až taková nadsázka.

Podle badatelů, kteří na tomto místě prováděli výzkum, jsou zpívající kameny – jak jim místní také přezdívají – staré možná i přes 7500 let. Tedy o 3500 tisíce let starší než daleko slavnější kruh menhirů Stonehenge. Co dalšího se zatím vědcům podařilo zjistit?

Astronomická laboratoř?

Skutečně zvláštní je, že jednotlivé kameny (na místě je jich více než 200) se od menhirů na jiných místech světa liší. Některé z nich totiž mají ve své horní části provrtaný otvor o průměru pět až deset centimetrů.

V Arménii se tomuto otvoru říká antsk – kukátko. Jeho účel je ale neznámý, stejně jako není vůbec jasné, kdo tyto prazvláštní kameny na odlehlém místě vztyčil a s jakým cílem. Názory odborníků se v tomto směru liší.

Mezi ty nejrozšířenější teorie patří tvrzení, že šlo o zvláštní astronomickou observatoř, kde nějaká dávná kultura sledovala pohyb nebeských těles a dost možná mohla vypočítat třeba zatmění Slunce. Hypotéza má jeden háček:

V současnosti není známo, že by nějaká civilizace před více než 7000 lety něco takového dokázala provést, respektive neexistují o tom žádné archeologické důkazy. Může jít opravdu o nejstarší astronomickou observatoř na světě?

Navigace pro UFO?

Nyní se zdá, že by se konečně mohlo podařit shromáždit dostatek prostředků na rozsáhlejší výzkum lokality. Nedávno totiž dvě významné arménské instituce oznámily, že prozkoumání arménského Stonehenge považují za svou prioritu a budou na něm spolupracovat.

Jedním z cílů bude potvrzení či vyvrácení teorie, že jsou kameny pozemským znázorněním jedné z nejjasnějších hvězd na obloze známé jako Deneb. „Bude to vyžadovat studium na všech úrovních.

Časem na místě možná postavíme i muzeum, kde ukážeme všechny materiály nalezené na tomto prastarém místě,“ dodává k plánům vedoucí týmu a arménský archeolog Ashot Piliposyan. Mnozí záhadologové jsou ale ještě optimističtější.

Věří, že výzkum může dokázat teorie o mimozemské návštěvě naší planety v dávných časech. Mohlo by se ukázat, že kameny byly jakousi navigační pomůckou pro mimozemské lodě?