Aššurbanipalova knihovna: Veškeré moudro na jednom místě

Všichni se před ním třesou strachy. Asyrský král Aššurbanipal je obávaný válečník. Na druhou stranu také sám sebe považuje za velkého vzdělance.

Jak osobně připomíná, mezi novoasyrskými vladaři, jejichž říše v oblasti Mezopotámie vzkvétala od 10. do 7. století př. n. l., je jediným, který uměl číst a psát. „Vydejte se do všech koutů mého království a sesbírejte všechnu moudrost.“ Snad s tímto rozkazem Aššurbanipal někdy v polovině 7. století př. n. l.

vysílá po celé říši písaře, aby do hliněných tabulek rákosovým pisátkem zaznamenávali dostupné literární památky. Muži se snaží o sto šest. „Ze starého prvopisu opsáno a potom ověřeno,“ začíná neznámý písař jeden z dochovaných příběhů. Aššurbanipal je shromáždí ve svém rozlehlém paláci v Ninive. Zachycují veškerou moudrost tehdejšího světa.

Na tabulkách se nacházejí poznatky z matematiky, astronomie nebo lékařství.

Líčí se v nich dějiny Novoasyrské říše, slavné válečné triumfy jejích králů, zaznamenávají literární díla, mimo jiné známý Epos o Gilgamešovi.

Aššurbanipal se pyšnil tím, že jako jediný z novoasyrských králů uměl psát.

Spásný požár

Nad Novoasyrskou říší se začíná smrákat. V roce 612 př. n. l. Ninive padne pod nájezdy Babyloňanů, Skytů a Médů. Město neochrání ani jeho impozantní 100kilometrové hradby. Ninive hoří. Paradoxně právě požár pomůže uchovat hliněné tabulky v Aššurbanipalově knihovně pro příští generace, protože oheň je zpevní. Když na ně v 19.

století naráží anglický archeolog Austen Henry Layard (1817–1894), příliš ho ovšem nevzruší. Pase po mnohem větších památkách, zajímají ho monumentální síně paláců v Ninive a jejich nákladná reliéfová výzdoba. Hliněné tabulky, hustě poseté klínovým písmem, odesílá do Londýna jen jako jakýsi doplněk ke svým objevům.

Z Aššurbanipalovy knihovny jich nakonec vzejde na 30 000, ať už jsou v celku, nebo jde jen o fragmenty.